Článek
Energetické štítky podávají informace o spotřebě energie v konkrétní nemovitosti a od 1. ledna 2013 jsou povinné pro všechny nové budovy nebo při přestavbách a prodejích bytů. Dělí se do sedmi tříd v rozmezí od A do G. Představují jakousi obdobu úsporných štítků u domácích spotřebičů.
V případě pronájmů částí budov má nová povinnost platit od roku 2016. Již existující budovy mají získávat štítky postupně mezi lety 2015–2019. Termíny souvisí s vymezením zákonem určené plochy.
Energetické štítky vydávají energetičtí specialisté, kterých bylo k dubnu 2013 zaregistrováno více než 1 100. Jejich jmenný seznam lze nalézt na internetových stránkách ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Bližší informace ZDE.
Náklady v souvislosti s energetickým štítkem se odvíjejí především od velikosti konkrétní budovy. Cena energetického štítku u standardního rodinného domu by neměla překročit 10 000 korun.
MPO nicméně nestanovuje cenu za zpracování energetického štítku u jednotlivých typů nemovitostí, cena je dána trhem. Obecně však platí, že pokud má energetický specialista k dispozici stavební dokumentaci, bude zpracování štítku levnější než v případě, kdy bude muset specialista nemovitost navštívit a provést zaměření na místě.
Štítek je vždy primárně zaměřen na celou budovu a ne na ucelené části, například na jednotlivé byty. Bude proto podle MPO záviset na velikosti bytového domu, přičemž cena štítku se následně rozpočítá mezi jednotlivé majitele či vlastníky.
Mezi veřejností převládají v názoru na zavedení energetických štítků spíše negativní reakce, především kvůli faktu, že náklady na zavedení štítků převyšují jejich výnosy.
Pro energetické štítky hovoří fakt, že budovy budou více porovnatelné z hlediska úspory energie. Zavedení štítků může majitele nemovitostí rovněž donutit uvažovat o opatřeních, které sníží energetickou náročnost domu. Výsledkem by tedy mohla být nižší spotřeba energie a tedy i šetrnější přístup k životnímu prostředí.
Argumenty proti štítkům spočívají v tom, že nejsou zadarmo a jejich pořízení se pojí s nezanedbatelnými náklady. Stále rostoucí výdaje na energie nutí domácnosti a podniky výrazně šetřit a dělat opatření, která vedou k nižší energetické náročnosti budov, jako například výměnou oken nebo zateplením budov. Stoupající ceny energií mohou tak být dostatečným argumentem, aniž by musel být nainstalovaný štítek. Navíc část budov lze energeticky ocenit tzv. od oka, tedy bez nutnosti vidět štítek.
Ministerstvo průmyslu a obchodu přišlo v dubnu 2013 s návrhem na zjednodušení administrativy spojené s energetickými štítky. V případě prodeje či pronájmu budovy by mělo jít štítky nahradit vyúčtováním dodávek elektřiny, plynu a tepla za poslední tři roky. Bez štítků by měly být také památkově chráněné budovy.