Článek
Jejich průměrné skóre 513 bodů sice zaostalo o 90 bodů za vítěznými Číňany ze Šanghaje, jinak však mladí Češi předběhli Spojené státy i všechny zúčastněné země západní Evropy s výjimkou vlámské části Belgie. Naopak před Čechy se ještě dostali žáci z Estonska, Austrálie a Nového Zélandu.
Školáci museli v testu zvládnout otázky, zda jsou náklady na zaslání nějakého zboží výhodné vzhledem k jeho ceně nebo o kolik více stojí kolo, když se jeho cena uhrazuje ve splátkách. Srovnávali i ceny dvou a deseti kilogramů rajčat a řešili, zda je množstevní cena výhodnější.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Asi desetina českých účastníků s podprůměrnými výsledky měla problém i s tak prostými otázkami – stejně jako třeba více než polovina Kolumbijců, kteří skončili jako úplně poslední, až za Italy a Slováky.
České úřady výsledek překvapil
Nadprůměrné výsledky označil za dobrou zprávu ministr školství Marcel Chládek (ČSSD). „Je to důkaz, že ministerstvo školství tuto problematiku nepodceňuje a bude jí i nadále věnovat velkou pozornost,“ uvedl v oficiálním prohlášení.
Podle ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala je to překvapení. Očekávalo se, že čeští žáci dopadnou stejně jako v testech matematické a čtenářské gramotnosti, jejichž výsledky byly zveřejněny již loni v prosinci, tedy v průměru.
„Důvod, proč jsme dosáhli lepšího výsledku v případě finanční gramotnosti, tkví jednoznačně v přípravě učitelů. Čeští učitelé jsou v porovnání s ostatními zahraničními kolegy na druhém místě v počtu těch, kteří se s problematikou finanční gramotnosti ve svém osobním vzdělávání setkávají,“ uvedl Zatloukal jeden z výsledků dotazníkového šetření mezi učiteli.
Vyzdvihl také systematickou podporu nového předmětu vzdělávání ze strany státu. „Téma finanční gramotnosti může být příkladem toho, jak lze účinně intervenovat do vzdělávacího systému a mít konkrétní výsledky. Podstatné je, že ministerstvo školství se tomuto tématu věnuje i nadále,“ dodal.
| Celkem se této aktivity v rámci programu PISA zúčastnilo asi 29 tisíc žáků |
|---|
| Češi tvořili více než pětinu účastníků: do testů se zapojilo celkem 6535 žáků |
| Mezi zeměmi, které se testů neúčastnily, jsou například Německo a Rakousko Němci to zdůvodnili příliš vysokými náklady a zbytečným dodatečným zatížením pro školy |
Nejvyšší úroveň znalostí v testech však prokázalo jen 22,5 procenta českých dětí. To sice bylo lehce nad průměrem 18 zemí, ve vítězné Šanghaji však bylo takových žáků skoro třikrát více, 63,5 procenta.
Tito mladí museli znát principy pojištění a bezhotovostních plateb, dokázali řešit nestandardní situace a orientovali se i v problematice daní.
Při testech se ukázalo, jak velkou roli hrají sociální rozdíly: lépe postavení žáci dosahovali v průměru o 41 bodů více než jejich protějšky z chudých rodin. Naopak v drtivé většině případů nebyly ve výsledcích zjištěny žádné výrazné rozdíly mezi pohlavími.