Počet uchazečů starších padesáti let v evidenci úřadů práce stoupl za poslední dva roky o více než 30 tisíc.

Například pan Pavel pracoval přes třicet let v truhlářské firmě, vypracoval se na vedoucího svého oddělení. Když však v důsledku krize jeho firma reorganizovala výrobu, musel odejít. Když ve věku 57 let přišel na pracovní úřad, mnoho šancí si už nedával a počítal spíše s předčasnou penzí. Najít si novou práci se mu nakonec podařilo, ale trvalo mu to skoro rok.

Každý, kdo chce, musí mít šanci pracovat, bez ohledu na věk.Michaela Marksová, ministryně práce

Vláda chce padesátníky na trh práce vrátit, ministerstvo práce a sociálních věcí už spouští s tímto cílem několik projektů. „Každý, kdo chce, musí mít šanci pracovat, bez ohledu na věk,“ řekla Právu ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD).

Ministerstvo práce nyní například připravuje projekt „Pracujeme společně“, který by měl pomoci lidem nad 50 let při návratu na pracovní trh v Libereckém, Ústeckém a Karlovarském kraji. Účastníkům budou nabídnuty poradenské a vzdělávací služby, které přispějí k nalezení pracovního uplatnění na trhu práce.

Současně se už rozběhlo několik regionálních projektů, které kombinují poradenské aktivity úřadů práce s rekvalifikacemi a podporou vytvoření dotovaného místa.

Přímo na starší lidi cílí například projekt „Třetí kariéra“ v Jihlavě, „Využijme zkušeností v Plzeňském kraji“, „Začínáme po 50“ v Příbrami či „Zkušenosti výhodou ve Zlínském kraji“.

Veteráni budou zaučovat mladé

Zajímavý je projekt „Generační tandem“, který proběhne v Karlovarském, Středočeském a Olomouckém kraji. Jeho cílem je posílit jistotu staršího zaměstnance a vytvořit místo pro mladého bez delší praxe.

Zaměstnavatel bude šest až dvanáct měsíců dostávat mzdový příspěvek na svého zaměstnance, kterému je více než 60 let. Musí se ale zavázat, že s ním nerozváže šest měsíců po skončení této intervence pracovní poměr.

Zároveň vyhradí nové místo pro mladého člověka, který je bez dlouhodobé pracovní zkušenosti (do 30 let s praxí kratší než dva roky) či pro člověka s dlouhodobě přerušenou praxí (např. po návratu z rodičovské dovolené).

„Starší zaměstnanec má značné zkušenosti a velice dobře zná každý aspekt své práce. Mladí jsou naopak plní energie a vidí prostor pro inovace. Pokud budou tyto dvě skupiny pracovat společně, budou efektivnější. Spousta zahraničních firem si to již uvědomila a my nechceme například za Kanadou zaostávat,“ uvedla k tomuto projektu Marksová.

Jak dodala, měla by se tak zvýšit mezigenerační výměna zkušeností a solidarita na pracovištích.

Pomoci může i rekvalifikace

Stát by se měl podle ministryně i více soustředit na využívání nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, tedy hlavně na vytváření tzv. společensky účelných pracovních míst, kdy zaměstnavatel může získat příspěvek na mzdy až do výše 15 tisíc měsíčně, v případě lidí nad 55 let je to až 24 tisíc Kč.

„Velmi účelné jsou také rekvalifikace, jejichž složení vychází z požadavků zaměstnavatelů,“ sdělila Právu mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková.

Uchazeči v předdůchodovém věku by mohli také těžit z podpory vytváření zkrácených pracovních úvazků. Zaměstnavatelům, kteří na jednom pracovním místě v rámci společensky účelného pracovního místa nebo v rámci veřejně prospěšných prací zaměstnají dva pracovníky na zkráceném úvazku, je v součtu poskytován vyšší příspěvek, než když zaměstnají jen jednoho pracovníka na celý úvazek.

Lépe jsou na tom technické profese

„Cílem těchto aktivit je jednak zvýšit šance této skupiny na trhu práce, zvednout jim sebevědomí, pomoci jim v tom, aby sladili krok s technologickým vývojem a v neposlední řadě také ukázat zaměstnavatelům, že i tito lidé mohou být díky svým zkušenostem pro firmy přínosem,“ doplnila Beránková.

Problém sehnat po padesátce práci mají zejména lidé z dělnických profesí nebo úředníci. Lepší situace je v technických oborech, kde starší lidé bývají pro své zkušenosti více ceněni.

„Zaučení nových, mladých lidí je mnohdy zdlouhavé a náročné. Konkrétně v oboru energetiky nehraje věk při získávání nových zaměstnanců žádnou roli. Například ve skupině ČEZ tvořili v loňském roce lidé ve věku nad padesát let přes deset procent všech nově zaměstnaných,“ sdělil Právu manažer strategického náboru ČEZ Pavel Puff.

V rámci ČEZ a jejích dceřiných firem je podíl zaměstnanců starších padesáti let 37 procent. Celorepublikově napříč všemi odvětvími to je jen 27 procent.

Radši odejdou předčasně do penze

Podle statistik úřadů práce dosahoval loni podíl lidí starších padesáti let na celkové nezaměstnanosti v Česku 27,2 procenta, v roce 2000, kdy bylo u nás celkem nezaměstnaných o zhruba 150 tisíc méně, to bylo 16,2 procenta.

Stále více lidí kolem šedesátky, kteří o práci přišli nebo mají přijít, však řeší svoji situaci také předčasným odchodem do penze. Ve statistikách nezaměstnanosti pak už nefigurují.

V ČR bylo na konci loňského roku už téměř půl miliónu seniorek a seniorů, kteří mají trvale nižší penzi, protože odešli předčasně do důchodu. Podle údajů České správy sociálního zabezpečení lidí s krácenou penzí přibývá. Od roku 2000 se jejich počet ztrojnásobil.

„Není naším zájmem, aby lidé odcházeli do předčasné penze, protože nedokážou najít práci. Musí jasně zaznít, že si starších zaměstnanců vážíme, že potřebujeme jejich zkušenosti,” zdůraznila Marksová.