„Za dvanáct měsíců poskytl Úřad práce ČR (ÚP) zájemcům o prohloubení vzdělání či změnu profese podle předběžných údajů celkem 301 385 000 Kč. Částka zahrnuje i prostředky z Evropského sociálního fondu,“ sdělila Právu mluvčí úřadu práce Kateřina Beránková.

Cílem rekvalifikačních kurzů je podle ní umožnit lidem, kterým hrozí, že přijdou o práci nebo už jsou nezaměstnaní, získat novou kvalifikaci, a tím pádem zvýšit jejich šance na trhu práce.

Na jedno místo připadá už 17 lidí

V prosinci hledalo v ČR práci bezmála 600 tisíc nezaměstnaných, tedy o více než 51 tisíc víc než před rokem. Na jedno volné místo přitom podle úřadů práce v průměru připadá už 17 lidí.

„Jde o to, aby uchazeč nebo zájemce o zaměstnání, který  kurzem úspěšně projde, našel v co nejkratší době novou práci. Celkem 60 procentům uchazečů, kteří úspěšně zakončí některý z rekvalifikačních kurzů, se podaří získat nové zaměstnání během jednoho roku,“ uvedla generální ředitelka ÚP ČR Marie Bílková.

V roce 2012 absolvovalo některou z rekvalifikací 25 199 uchazečů, ÚP jim na ně přispěl celkem 146 377 000 korun.

Aby rekvalifikační kurz splnil svůj účel, je podle Bílkové třeba ho ušít na míru konkrétnímu uchazeči. Zaměstnanci ÚP proto průběžně komunikují se zaměstnavateli i místními samosprávami, monitorují vývoj a potřeby trhu práce.

Zákon úřady brzdí

Rekvalifikační kurzy by také měly odrážet potřebu praxe. Jak ale Bílková upozornila, v tomto ohledu komplikuje situaci současný zákon o veřejných zakázkách, podle kterého musí ÚP vždy vysoutěžit dodavatele rekvalifikací.

„Tím pádem bohužel často dochází ke zpoždění, a místo aby kurzy už běžely a operativně odpovídaly potřebám trhu práce, musíme čekat na jejich otevření, dokud neskončí výběrové řízení. Jsem přesvědčena, že eventuální změna zákona by prospěla všem složkám trhu práce,“ zdůraznila Bílková. Člověk, který má zájem o kurz hrazený úřadem práce, musí splnit několik podmínek. Zaprvé musí být v evidenci ÚP. Délka evidence přitom nehraje žádnou roli.

Celkem 60 procentům uchazečů, kteří úspěšně zakončí některý z rekvalifikačních kurzů, se podaří získat nové zaměstnání během jednoho rokugenerální ředitelka ÚP ČR Marie Bílková

Dotyčný musí mít také odpovídající předpoklady požadované v rámci konkrétního kurzu. Například stupeň vzdělání, určité dovednosti a znalosti, jako je třeba práce s počítačem, řidičský průkaz apod. Během doby, kdy rekvalifikace probíhá, a pokud má dotyčný nárok na podporu v nezaměstnanosti, bude pobírat 60 procent předchozího čistého měsíčního příjmu.

Nezaměstnaní nejčastěji volí rekvalifikace zaměřené na základní i speciální počítačové dovednosti, zdravotní a sociální oblast, účetnictví, svářečské kurzy nebo chtějí získat řidičské průkazy včetně těch profesních. Z celkového počtu lidí, kteří během loňského roku absolvovali rekvalifikační kurzy, bylo 60 procent žen.

Tři varianty rekvalifikací

Nejčastěji se rozhodují pro změnu profese nebo další prohloubení znalostí lidé mezi 20 až 24 a 35 až 39 lety.

Nejpočetněji jsou mezi účastníky kurzů zastoupeni uchazeči s výučním listem, maturitou a základním vzděláním.

Úřad práce může financovat plně nebo částečně tři varianty rekvalifikací – ty, které zajišťuje sám, zvolené rekvalifikace a kurzy u zaměstnavatelů. Pokud se člověk rozhodne absolvovat rekvalifikaci zabezpečovanou ÚP, je třeba, aby tuto skutečnost sdělil příslušnému kontaktnímu pracovišti.

O tom, zda žadatele úřad do kurzu zařadí, rozhoduje na základě profesněporadenského pohovoru. Během něj zjišťuje pověřený pracovník ÚP, zda absolvování vybraného kurzu skutečně zvýší šance dotyčného na získání nové práce. Podstatné je, zda je po konkrétní profesi poptávka.

O příspěvek na získání nebo obnovení kvalifikace svých pracovníků mohou ÚP požádat i zaměstnavatelé.

Po důkladném posouzení a na základě písemné dohody jim úřad poskytne příspěvek na realizaci kurzu.

V případě, že člověk bez vážných důvodů (změna zdravotního stavu, rodinné důvody, stěhování apod.) na rekvalifikaci nenastoupí nebo ji předčasně ukončí, musí si kurzovné, případně veškeré výdaje zaplatit sám.