Češi se chovají zodpovědně, reagují na rizika zvýšenou mírou úspor, uvádí analytička ČSÚ Drahomíra Dubská.

Zejména to bylo viditelné v roce 2009, kdy hrubé úspory domácností (vyjadřují sumu peněz, které ze svých příjmů lidé neutratí), vylétly meziročně o téměř 40 procent a následně na počátku roku 2012. Pak se ovšem odložená spotřeba zastavila, především v důsledku snížení reálných příjmů občanů.

V roce 2012 odložili lidé ze svých disponibilních příjmů 237,2 miliardy korun (meziročně více o 26,8 miliardy), což byl druhý největší objem peněz za období 1999–2012. Vyšší hrubé úspory byly zaznamenány pouze v roce 2009 (240,1 miliardy).

Spoříme méně než Evropa

Přes racionální chování Čechů je v České republice míra úspor (poměr odložených peněz k velikosti disponibilních příjmů) nižší než v řadě evropských zemí. Čechy předčí především Němci, Francouzi, Belgičané, Švédové, Rakušané, ale i Italové, Slovinci a Nizozemci.

Tradice soustřeďování úspor českých domácností především do bankovních vkladů, jak uvádí analýza ČSÚ, mírně v posledních letech polevila. Lidé začali vyhledávat i alternativní finanční produkty.

Podíl jednotlivých typů vkladů domácností na jejich celkové výši 
Netermínované vklady v Kč29 %
Termínované a úsporné vklady v Kč27 %
Stavební spoření16 %
Životní pojištění10 %
Penzijní připojištění8 %
Podílové fondy8 %
Vklady v cizí měně2 %
Zdroj ČSÚ

Termínované vklady však přesto zůstávají spolu s netermínovanými vklady převažující formou úspor českých domácností. V roce 2011 tvořila dohromady korunová depozita u bank 57 procent úspor českých domácností. Koncem roku 2011 (poslední přesný údaj) měly české domácnosti na bankovních vkladech v korunách (termínovaných a netermínovaných), v cizí měně, na vkladech ve stavebním spoření, v majetku podílových fondů, v penzijních fondech a životních pojistkách celkem 2741,3 miliardy korun.

Tím, že Češi v létech 2007– 2011 nejvíce ukládali na netermínovaných vkladech, si současně udržovali vysokou dostupnost svých peněz, aby je v případě potřeby mohli využít jinak.

V tom je podle analytičky Drahomíry Dubské podporovala i nemotivující výše úroků z vkladů. Netermínované vklady s nízkou mírou úročení však představovaly a představují určité riziko, kdy úspory může znehodnotit inflace. Naopak majetek domácností uložený v podílových fondech se mírně snížil, snižující se trend růstu zaznamenaly i přírůstky u stavebních spořitelen.

V Česku spíše stagnují vklady v cizích měnách (celková hodnota v roce 2011 byla 55,8 mld.).

Penzijně připojištěno je více než 4,6 miliónu občanů, tedy přes 70 procent ekonomicky aktivních obyvatel.

Rizika nesplácení stejná jako u firem

Koncem loňského roku dlužily domácnosti bankám přes bilión korun, největší část dluhů představovaly hypotéky a půjčky na pořízení vlastního bydlení. Jak ale upozorňuje analýza ČSÚ, objem úvěrů v selhání ve splácení za sektor domácností představoval v závěru prvního čtvrtletí letošního roku téměř 60 miliard korun.

Tím se přiblížil úrovni úvěrů v selhání u nefinančních podniků (63,2 mld. korun). Ovšem, jak upozorňují statistici, objem firemních úvěrů v selhání klesá, u domácností stoupá.