Z celkového objemu poskytnutých hypoték je v tzv. selhání jen 3,2 procenta z nich. „V porovnání s Evropou je to vynikající údaj,“ zdůraznila Česká bankovní asociace (ČBA).

Při bližším pohledu se však jedná o tisíce zoufalých osobních a rodinných pádů. Nesplácených hypoték je už za více než 25 miliard. Přesnější počty, kolika reálným domácnostem se sen o vlastním bydlení sesypal jako domeček z karet, banky nesdělují.

Přitom další tisíce klientů balancují na hraně. Podíl všech splátkových selhání na celkovém balíku bankovních úvěrů obyvatelstvu činil podle ČBA loni v září 5,79 procenta. Listopadový pokles na 5,15 procenta může být jednorázovým výkyvem, upozornila ČBA.

Již dávno neplatí představa, že typickým dlužníkem je nízkopříjmový člověk ze sociálně vyloučených skupin.Kamil Kavka, M.B.A Finance

Nižší výše podílu je ovlivněná tím, že se v listopadu ještě srazily ceny hypoték a banky tak utržily rekordy v nově přidělených. Tím se počet selhání v procentuálních podílech naředil.

„Již dávno neplatí představa, že typickým dlužníkem je nízkopříjmový člověk ze sociálně vyloučených skupin, s nedostatečnou finanční gramotností,“ komentoval obecně schopnost lidí platit úvěry Kamil Kavka z inkasní společnosti M.B.A. Finance.

„V poslední době stále častěji řešíme nesplácení závazků u domácností, které v době uzavření smlouvy byly bonitními klienty a svými příjmy patřily do minimálně střední třídy,“ dodal Kavka.

Včas něco neplatí již osm procent Čechů

Sdružení Solus, což je registr dlužníků spravovaný čtyřmi desítkami velkých společností, ne jen bankami, přitom registruje již osm procent Čechů s nějakým dluhem po splatnosti. „Dlužník často ještě řádně splácí hypotéku i v případě, kdy už mu ale nezbývá na splátky třeba leasingu nebo úhradu telekomunikačních služeb,“ dodal Jan Stopka ze sdružení Solus.

Výrazně lépe si vedou Češi u úvěrů na bydlení ze stavebního spoření. „U nás je klient zvyklý si nejprve spořit a teprve pak si půjčit. Úvěrů v selhání v ČR evidujeme kolem 1,4 procenta z celkového objemu, což je méně než v Německu,“ řekl Právu místopředseda představenstva Českomoravské stavební spořitelny Manfred Koller.

Připustil však, že i když Lišce vzrostla naspořená částka na jednoho klienta ze zhruba čtyřiceti na sto tisíc korun, tak v celém systému stavebního spoření je nyní méně účastníků, což je ale pro stavební spoření jeden z klíčových parametrů.

Po 90 dnech zesplatnění

Hypotéka v selhání znamená, že po 90 až 120 dnech rozpis měsíčních úhrad jistiny a úroků zaniká, banka vše sečte do jedné dlužné sumy, včetně penále ve výši desítek tisíc korun, a klienti o vlastní bydlení přicházejí. Buď ho sami prodají, nebo nastoupí nucené vystěhování a dražba. Banka pak už ale chce zkrátka celou pohledávku, včetně penále, najednou.

Některé banky jsou ochotné jednat o určitém odkladu či jiném režimu splátek, což ale něco stojí a je navíc opatřeno zápisem o přímé exekuční vykonatelnosti. Jiné otevřeně říkají, že dávat klientům o něco více času je jen prodlužováním jejich agónie.

Když si člověk sjednává hypotéku, neměl by se proto dívat jen na výši úroků, ale ve smlouvě detailně věnovat pozornost také tomu, jak je situace řešena v případě, že najednou nemáte na splátky.

Pojištění schopnosti splácet, třeba pro případ zranění či onemocnění, často přináší falešný pocit jistoty, protože tato pojištění jsou prošpikována řadou výluk, kdy se nevyplácejí.

Když hypotéka vybouchne, tak obvykle po dvou až pěti letech splácení, přičemž právě v tomto období se bance hradí nejprve větší část úroků a hypotéka se o to ukrajuje pomaleji.

Ve většině případů tak banky už nemalou částku získaly zpět ve splátkách jistin a úroků, přičemž ve spojení s výnosy z dražby pak až na výjimky netratí. Potíž bývá v méně atraktivních lokalitách, kde se byty prodávají bídně a za méně než před třemi čtyřmi lety. Pak i po dražbě lidé ještě bance dále dluží sto, ale třeba i tři sta tisíc.