Přestože bylo na vysoké sazby Maďarsko v minulých měsících zvyklé, jejich růst začíná být v poslední době neúnosný. Začátkem roku totiž výnosy z desetiletých dluhopisů vystoupaly o dva procentní body až na 10,5 procenta.

Podobného růstu se dočkaly také výnosy u kratších splatností, což naposledy potvrdila čtvrteční aukce 12měsíčních pokladničních poukázek. Ty prodalo maďarské ministerstvo financí s výnosem 9,96 procenta, který byl nejvyšší od dubna 2009. Ještě 22. prosince přitom prodávalo stejné poukázky s výnosem 7,91 procenta.

Situace v Maďarsku se začala vyhrocovat poté, co vláda premiéra Viktora Orbána schválila kontroverzní zákon, který omezuje pravomoci centrální banky. Stejný zákon, o kterém její šéf Andras Simor nedávno prohlásil, že má za cíl ovládnutí centrální banky maďarskou vládou. Zákon pobouřil zástupce Evropské unie (EU) a Mezinárodního měnového fondu (MMF), kteří jeho zrušením podmiňují případné vyjednávání o finanční pomoci.

Pomoc od MMF a EU bude možná nevyhnutelná

Právě finanční pomoc přitom Maďarsko v tomto roce možná bude potřebovat jako sůl. Přestože by měl být jeho rozpočtový deficit na evropské poměry relativně nízký, pouze 2,8 procenta HDP, ministerstvo financí si bude na refinancování starého dluhu potřebovat půjčit přibližně 20 miliard eur. To je částka odpovídající necelé třetině celkové výše veřejného dluhu. Maďarsko je díky dlouhodobě vysokým úrokovým sazbám jednou z nejvíce závislých zemí na krátkodobém financování a jakýkoli růst úrokových sazeb pociťuje mnohem více než ostatní evropské státy.

Výše úrokových sazeb přitom není jediný problém, který před Maďarskem stojí. Druhým je kurz forintu, který si začátkem roku sáhnul k euru na historické minimum. Přibližně 30 procent veřejného dluhu je přitom v zahraničních měnách, díky čemuž s každým dalším oslabením domácí měny výše dluhu ve forintech narůstá. V podobné situaci jsou i domácnosti a firmy, které v minulých letech rovněž využívaly nízké zahraniční úrokové sazby k cizoměnovým úvěrům.

Výsledek jednání zatím nejistý

Příští týden začnou ve Washingtonu jednání maďarské vlády s MMF, po kterých bude následovat vyjednávání se zástupci EU. Jak naznačil v tomto týdnu maďarský ministr a hlavní vyjednavač Tamás Fellegi, Maďarsko je připraveno se na podmínkách dohodnout.

Z EU a MMF zatím ale zaznívá skepse. Obě strany si ještě dobře pamatují, jak po volbách v roce 2010 premiér Orbán odmítl prodloužit půjčku od MMF, aby mohl po znárodnění penzijních fondů začít s prosazováním legislativy, kterou MMF a EU výslovně odmítaly. Osud Maďarska bude proto zřejmě i v příštím týdnu jedním z klíčových témat na finančních trzích, které se v prvním týdnu nového roku zahalily do červených čísel.