To se stalo paní Jaroslavě Č. z Prahy, které hrozí, že přijde o byt. Má totiž celkem zaplatit přes 650 tisíc korun za desítky černých jízd, jichž se však nedopustila.
Někdo jí totiž před lety ukradl občanský průkaz. Neznámá osoba ho očividně dlouhou dobu s klidem vytahovala, když ji lapili revizoři. Ti si nevšimli, že něco nesedí, a nezaplacené pokuty se tak jen vršily.

Žena o pokutách na svoji ukradenou občanku a rozhodnutích soudu o exekucích neměla tušení. Skrývala se totiž po známých i se svým dítětem před násilnickým partnerem a na adrese trvalého bydliště se nenacházela.

„Ani do svého nového bytu jsem se nepřihlásila k trvalému pobytu. Bála jsem se, že si mne můj bývalý najde. Na trvalém bydlišti jsem se nezdržovala, a tak se ke mně nedostala žádná korespondence od soudu,“ sdělila Právu Jaroslava Č.

Exekuce by se sice mohly stornovat, ale daný exekutorský úřad, patřící mimochodem jednomu z nejznámějších právníků v zemi, si při stornu nárokuje minimální náklady ve výši několika desítek tisíc korun. A ty se dopravnímu podniku platit nechce.

Žena až náhodou zjistila, že na její byt v osobním vlastnictví, kde skutečně bydlí, ale kde není hlášena, vázne exekuční zástava kvůli desítkám pokut. Dopravní podnik na její jméno eviduje 45 jízd načerno, z toho 41 jich bylo dáno k exekuci.

„Čtyři černé jízdy, které ještě nebyly dány k exekuci, mi sice pracovnice dopravního podniku okamžitě po předložení policejního zápisu o odcizených dokladech stornovaly, ale u ostatních to už nešlo,“ vzpomíná Jaroslava.

V mlýnici zamítnutí

„Celková částka, kterou po mně nyní vymáhají, a není definitivní, činí za čtyři desítky černých jízd, které jsem nespáchala, přes 658 tisíc korun. Dopravní podnik mi k žádosti o zastavení exekucí sdělil, že za storno by musel zaplatit exekutorům 41 tisíc korun,“ tvrdí Jaroslava Č. Podala tedy další žádost o zastavení na exekutorský úřad. Ten ji zaslal na dopravní podnik, jenž ji opět zamítl.

Obrátila se na soud, ale tam se podle svých slov dozvěděla, že exekuci nelze zastavit jen tak obratem na základě potvrzení o odcizení občanky. To by šlo pouze odvoláním na rozsudek, který exekuci posvětil, jenže ten nikdy neobdržela. Byl jí totiž vždy doručen náhradním doručením, uložením, protože soudu se nepodařilo dohledat, kde se paní skutečně nachází.

„Soud a exekutoři mi poradili, abych jednala přímo s dopravními podniky, že jen ty to mohou zastavit a zvrátit. Jenže odpověď zní, že jsem byla odsouzená, tak ať platím. Nezajímá je, že jsem doložila, že v danou dobu, kdy byly jízdy spáchány, jsem uvedené doklady neměla. Beru 13 500 korun měsíčně, a tak nevím, z čeho to mám všechno zaplatit,“ uzavřela Jaroslava Č.

V mlýnici paragrafů

„Jedinou možností je podat odvolání proti rozsudkům (na základě kterých se spustila exekuce, pozn. red.) společně se žádostí o prominutí zmeškání lhůty, v níž doložíte, z jakého důvodu jste se na adrese svého trvalého pobytu nezdržovala, a tudíž si nemohla vyzvedávat poštu a náležitě se hájit v rámci nalézacího řízení,“ napsala zoufalé ženě vedoucí oddělení státního dohledu ministerstva financí Jaroslava Tomešová.

A nemá-li peníze na advokáta, bez něhož se už neobejde, musí požádat soud, aby jí určil právního zástupce. „Další možností je obrátit se na Českou advokátní komoru, pokud se prokáže, že jste se nedomohla právní pomoci,“ dodala Tomešová.

„Tyto případy s pokutami a půjčkami na ukradené nebo falšované doklady jsou časté, i když ne s takovými konci. Paní, když bydlela jinde než na adrese trvalého pobytu, si měla nechat na poště zřídit dosílku, aby jí pošta zásilky od soudu doručila. V podstatě přešla do ilegality a to se jí vymstilo,“ řekl Právu plzeňský advokát František Koranda.