Přestože se situaci na trzích v posledních dnech povedlo stabilizovat, rizika výprodejů se nad akciovými trhy vznáší i nadále. Hlavním důvodem jsou obavy z dalšího zpomalování Spojených států a Evropy, které by podle stále většího počtu ekonomů již v nadcházejících čtvrtletích mohly opět sklouznout do recese. To naznačila i nová data, jež v tomto týdnu přicházela z Evropy, kde byly zveřejněny indexy výrobní aktivity a nálady spotřebitelů a firem v největších zemích eurozóny.

Obzvláště varovné jsou přitom data z Německa, které nabídlo ve středu výsledky indexu Ifo, jenž mapuje spokojenost se současným stavem a výhled do budoucna mezi více než 7000 manažery německých podniků.

Ti začínají být stále více znepokojení nejen útlumem ekonomické aktivity, která vede ke snižování počtu nových zakázek, ale zejména výhledem do nadcházejícího půl roku. Ten se zhoršuje již pátým měsícem v řadě a podle posledních srpnových čísel je nyní strach z dalšího vývoje mezi německými manažery největší od poloviny roku 2009.

Řecko zpátky na scéně

Nejsou to však pouze data z Německa, jež v týdnu vylekala trhy. Po menší přestávce se totiž začal znovu ozývat i jeden z největších strašáků posledních dvou let, kterým je obávaný bankrot Řecka. To obdrželo v minulém měsíci příslib druhé půjčky od zemí eurozóny, jež by měla dosáhnout 109 miliard eur.

Finsko, které se dohodlo s Řeckem na částečném zajištění své půjčky, však spustilo vlnu požadavků na podobné záruky, jež následně vyslovilo několik jiných zemí, jako je Nizozemsko, Rakousko, Slovensko a Slovinsko. S tím však nesouhlasí další země, zejména Německo, které má největší podíl na půjčce Řecku a jehož politici by měli velké problémy vysvětlit voličům, proč si právě jejich země nebyla schopna vyjednat záruky, zatímco ostatní země těchto záruk docílily.

Schválení druhé záchranné půjčky, které zatím neprošlo přes národní parlamenty jednotlivých zemí, tak uvízlo na mrtvém bodě, což vylekalo obchodníky, kteří v týdnu opět začali ve velkém prodávat řecké dluhopisy. Výnos z dvouletých řeckých dluhopisů se proto jen v tomto týdnu zvýšil z již tak vysokých 35 % na rekordních 43 %, kde se pohyboval i v průběhu pátečního odpoledne.

Zatímco řecké výnosy opět prudce rostou, dluhopisy v současnosti nejvíce sledovaných zemí – ItálieŠpanělska, zůstávají bez větší změny poblíž hranice pěti procent, kam klesly poté, co před třemi týdny začala Evropská centrální banka nakupovat dluh těchto dvou států.

Šéf Fedu bude uklidňovat

Nervózní trhy se může v pátek odpoledne pokusit uklidnit šéf americké centrální banky Ben Bernanke. Ten promluví na výročním sympoziu v Jackson Hole na téma krátkodobého a dlouhodobého výhledu americké ekonomiky. Investoři netrpělivě vyčkávají, zda Bernanke naznačí ochotu centrální banky začít opět s nákupy státních dluhopisů.

Právě nákupy dluhopisů americkou centrální bankou přitom byly v první polovině roku jedním z hlavních důvodů růstu cen akcií, komodit a ostatních finančních aktiv.