Osobní bankrot ale neznamená odpuštění všech dluhů a nový život bez věřitelů za zády, jak se někteří lidé mylně domnívají.

Odpuštěna může (ale nemusí) být i více než polovina dluhů. Má to však tvrdé podmínky posvěcené soudem. Pět let tito lidé žijí s životním minimem, což je nyní jen něco přes šest tisíc korun měsíčně, dodržují bez jediného vynechání tvrdý splátkový kalendář dohodnutý před soudem s věřiteli a vše, co si případně vydělají navíc, dají věřitelům.

Pokud se u soudu prokáže, že si dlužník něco ulévá bokem, osobní bankrot zruší a ponechá ho zcela napospas věřitelům. Mnozí dlužníci proto unikají třeba s trvalým bydlištěm na adresu obecních úřadů. Například v Brně počet těch, kteří „bydlí“ na radnici, vzrostl o 70 procent.

V únoru požádalo o oddlužení bezmála 1 200 lidí, přičemž ve více než 680 případech ho soud povolil.

Podle ČNB se dluhy domácností zvýšily na 1,06 biliónu korun, počet nesplácených půjček vzrostl z 3,79 procenta v prosinci 2009 na 5,03 procent na konci roku 2010. Letos podíl úvěrů v selhání zřejmě přesáhne šest procent.

Za pět let o půl miliónu exekucí více

ČNB to však ponechává v klidu, neboť podle ní mají banky dostatečně silné finanční polštáře, aby případně ztráty vykryly. A kromě toho lidé za půjčky obvykle ručí nemovitostí, o niž mohou přijít, nebo si na ně věřitel může došlápnou prostřednictvím exekuce.

Dlužnici - recidivisté mají úvěry dražší

Lidé, kteří už mají záznamy v registrech dlužníků, jsou třikrát rizikovější, že přestanou splácet své závazky než ten, kdo žádný záznam nemá. „Z testů našeho systému vyplývá, že lidé se záznamem v registru Solus jsou více než třikrát rizikovější než ti, kdo záznam o dluhu nemají,“ potvrdil Právu šéf kreditních rizik Lukáš Civín z Home Credit.

Rovněž Bankovní a Nebankovní úvěrový registr potvrzují, že banky se mnohem pečlivěji dívají, jak lidé platí pravidelné složenky a splácejí úvěry, když žádají třeba o hypotéku. Počet dotazů na platební morálku se meziročně zvýšil zhruba o deset procent.

Mnozí žadatelé se pak diví, že buď novou půjčku či úvěr nedostanou, byť už své závazky z minulosti po peripetiích uhradili, nebo jim banka či úvěrová společnost nabídne půjčku za výrazně vyšší úrok. Protože čím rizikovější žadatel s horší příjmovou bonitou, tím je půjčka pro člověka ve výsledku dražší.

Úplně ty nejlevnější úvěry, například hypotéky, tak získávají lidé s měsíčním příjmem nad 50 tisíc korun nebo ti, kteří mají rozsáhlejší majetek.