„Průměrná pohledávka k vymáhání pro oprávněného (věřitele) se podle našich statistik pohybuje kolem 65 tisíc korun. Samotná částka dluhu se v průměru ještě navyšuje o dalších více než deset tisíc korun o náklady věřitele, exekuce, právního zastoupení oprávněného. U těchto nákladů ovšem vždy záleží na konkrétním případu,“ řekl Právu ředitel Exekutorského úřadu v Přerově Robert Runták. Třeba jedna stará pokuta od revizora ve výši zhruba 800 korun se tak snadno může po letech vyšplhat až na bezmála dvacet tisíc korun.

Pokud nemají dlužníci plat nebo jiný oficiální příjem a na účtu nedisponují hotovostí, což je podle Runtáka stále častější jev – exekutoři nemohou provést exekuci platu, a majetek dlužníků tak dávají do dražeb. Vyvolávací ceny zabavených věcí ovšem začínají už od několika stovek korun, takže nemá-li dlužník třeba auto nebo něco jiného ve větší hodnotě, ani exekuce nemusí mnohdy stačit k uspokojení věřitelů. Mezi ně přitom mnohdy patří třeba i města kvůli dlužným nájmům.

Ani dražba nemusí dluhy spláchnout

„Vyvolávací cena věcí z domácnosti průměrně začíná už od padesáti korun, respektive sedmi set korun,“ dodal Runták. V dražebních nabídkách, a to nejen od exekutorů, ale třeba i finančních úřadů, které draží věci zabavené daňovým dlužníkům, ovšem najdete často i zánovní auta včetně dodávek. Vyvolávací ceny přitom právě třeba u dodávek bývají i o více než sto tisíc nižší, než jsou ceny v autobazarech. Na druhou stranu ani v dražbě se nedaří udat některé nemovitosti či lesní a zemědělské pozemky; obzvlášť když se jedná pouze o vlastnictví jen ideální poloviny, třetiny či čtvrtiny.

Každopádně v exekuci mohou o své věci přijít třeba i děti zadlužené rodiny. „Obecně řečeno samozřejmě lze zabavit i počítač dítěte nebo kolo. Exekuce jsou však složitou problematikou, kde se uplatňuje nejen zákon, ale také samozřejmě individuální přístup exekutora,“ řekl Právu advokát František Koranda.

Exekuce zasahuje i rozvedené páry

Exekuce dále může člověka dostihnout, i když sám nic nedluží, ale dluží bývalá manželka či manžel. „Pokud jde o závazek vzniklý za trvání manželství, lze vést exekuci i na zaniklé, ale dosud nevypořádané společné jmění manželů. Dohodou o vypořádání zaniklého společného jmění manželů nesmí být dotčena práva věřitelů. Ti mají právo na uspokojení svých pohledávek z majetku patřícího do společného jmění manželů, jestliže takové právo měli před uzavřením dohody,“ upřesnila pro Právu mluvčí ministerstva spravedlnosti Tereza Palečková.

Majetek, který manželé nabyli za trvání manželství, se totiž považuje za společné jmění manželů, není-li prokázán opak. „Ke smlouvám o zúžení společného jmění manželů se přitom v exekuci ze zákona nepřihlíží,“ zdůraznila Palečková.

Ovšem na druhou stranu se ukazuje, že práva znalí velcí dlužníci hledají únikovou cestu před věřiteli například ve sňatcích z rozumu, protože „staré“ dluhy, které nasekali před „osudovým Ano“, se do manželství nezahrnují a to, co vydělají v manželství, snadno skryjí, třeba tím, že vše je vedeno na manželku.

Může exekutor sebrat sekeru?

„Exekutor nesmí zabavit věci, které povinný (dlužník) nezbytně potřebuje k uspokojování hmotných potřeb své rodiny,“ dodal Koranda, jenž zároveň reagoval na ironický dotaz jednoho z čtenářů Práva, zda je z exekucí vyloučena třeba sekera. „Tato otázka vystihuje problematiku toho, jak si zákon v tomto ohledu vysvětlit. Exekutor totiž jistě musí ponechat sekeru dlužníkovi, jenž žije v domku, kde se vytápí dřevem. Pokud se ale nachází v paneláku, může ji zabavit, protože neslouží k uspokojování hmotných potřeb rodiny.“