Rozdělme dopady podle toho, zda jde o smlouvy starší šesti let, mladší smlouvy a dále ty smlouvy, které budou teprve uzavřeny.

Smlouvy starší šesti let

Jde o smlouvy, v nichž v každém případě uplynula vázací lhůta, to je, že smlouvy lze kdykoli ze strany klienta vypovědět. Tyto smlouvy bývají úročeny zpravidla sazbou buď 3, nebo 2 procenta ročně.

Na některých klienti pobírají státní podporu. Ta může činit až 4500 korun (smlouvy do 31. 12. 2003), nebo až 3000 korun (smlouvy pozdější).

ČTĚTE také: Stavební spořitelny se masových výběrů neobávají, ale nervozita lidí roste

Nezabývejme se smlouvami, které mají úrok 3 % ročně nebo dokonce 4 %. Ty jsou dál jednoznačně výhodné, i když třeba ani nemají státní podporu. Na termínovaných vkladech a spořicích účtech jsou úroky o dost nižší.

Klient má u smluv, u nichž uplynula vázací doba, navíc stejnou výhodu jako u spořicích účtů. Tedy že může mít peníze v případě potřeby k dispozici téměř okamžitě (tříměsíční výpovědní lhůta s tím, že spořitelny často vyplatí peníze i mnohem dřív).

Roční výnos v roce 2011 podle data uzavření smlouvy
20002,73 %
20012,81 %
20022,90 %
20033,02 %
20043,16 %
20053,37 %
Zdroj: Ministerstvo financí

Výhodné bezesporu zůstanou i starší smlouvy s tzv. úrokovým zvýhodněním. Ty poskytovaly některé spořitelny za podmínky, že klient nebude čerpat výhodný úvěr.

Celé úrokové zvýhodnění sice bude v případě zrušení smlouvy v budoucnu zdaněno sazbou 15 %, ale vzhledem k výši úrokového zvýhodnění (zpravidla 1,5 procentního bodu) a úrokové sazby z vkladů (3 %) je i nadále výhodné si tyto smlouvy ponechat a nerušit je.

ČTĚTE také: Na stavebním spoření se bude brzy i prodělávat

Výjimkou je, pokud by někdo potřeboval peníze již v dohledné době, tak je zbytečné čekat na zdanění úroků od 1. ledna 2011. Zůstávají nám tedy běžné smlouvy starší 6 let, které mají úrok 2 % ročně.

 Výchozí předpoklady MF

Využijeme při tom analýzu ministerstva financí (MF), která se týká výnosnosti stavebního spoření v roce 2011 a 2012 pro smlouvy uzavřené mezi roky 2000 až 2005. Vychází z následujících předpokladů:

* Účastník pravidelně ukládá optimální částku, aby v plné míře využil státní podporu.

* Na počátku uhradil jednorázový poplatek 1600 korun (cílová částka je tedy 160 000 korun) a poté pravidelně 300 korun ročně za vedení účtu.

* Podpora se sníží na maximálních 2000 korun od roku 2011, zdanění úroků z vkladů, s nímž se počítá od téhož roku, není do výpočtů zahrnuto.

Z přehledu MF je patrné, že dosáhnout stejného výnosu na některém bankovním produktu je v současnosti obtížné. Úrokové sazby bank jsou totiž na historických minimech.

Stavebnímu spoření jsou nyní schopny úspěšně konkurovat například družstevní záložny. A také některé jiné finanční produkty, například penzijní připojištění, ale ty již bez záruky výnosu.

Jinak tomu ovšem může být tehdy, až úroky v bankách začnou stoupat a například spořicí účty začnou být zajímavější. V takovém případě ale není nic snadnějšího než stavební spoření vypovědět a peníze dát jinam.

Kdo má ale na těchto starších smlouvách naspořeno už více peněz, například 300 000 korun, měl by počítat s tím, že roční výnosnost je nižší, než uvádí tabulka v textu, vycházející z cílové částky 160 000 korun.

Smlouvy do šesti let

U smluv, u nichž ještě neuplynula vázací doba, je rozhodování jasné: V žádném případě se nevyplatí smlouvu vypovědět. Člověk by přišel o veškerou připsanou státní podporu a úroky z ní a rovněž i spořitelna může uplatnit nemalou finanční sankci.

Stavební spoření nadto zůstává i nadále poměrně výnosné.

Nové smlouvy

MF vypočetlo, že kdo nyní uzavře novou smlouvu, tak například při parametrech - úrok 2 % p.a., státní podpora nejvýše 2000 korun, cílová částka 160 000 korun a spoření tak, aby bylo každý rok dosahováno maximální státní podpory, poplatek za uzavření smlouvy 1600 korun - dosáhne při vázací době 6 let roční průměrný hrubý výnos 4,34 procenta.

Je to daleko víc, než je současný úrok na spořicích účtech a i na dlouhodobých termínovaných vkladech v bankách.

Důležité je také optimalizovat cílovou částku tak, aby člověk zbytečně neplatil vysoký poplatek za uzavření smlouvy.

Co se má změnit ve stavebním spoření
Pro rok 2010: Zdanění státní podpory za rok 2010 sazbou 50 % . 
Státní příspěvek by tak činil maximálně 2250 korun u smluv uzavřených do konce roku 2003 nebo 1500 korun u smluv uzavřených pozděj.
Od roku 2011: Státní podpora se sníží na jednotných 2000 korun bez ohledu na okamžik uzavření smlouv.
Činila by 10 % z naspořené částky připadající na daný rok, maximálně z 20 000 korun.
Zdanění úroků z vkladů i úroků ze státní podpory sazbou 15 % 
Úroků připsaných do konce roku 2010 by se daň netýkala. Zdanění tzv. úrokového zvýhodnění rovněž sazbou 15  %.
Týká se starších smluv s tzv. úrokovým zvýhodněním, které bylo vázáno na podmínku, že si klient nevezme úvěr, zdanění se provede v okamžiku připsání na účet klienta a týká se výše úrokového zvýhodnění poskytnutého za celou dobu spořen.
Zvažuje se: Naopak záměr ministra financí Miroslava Kalouska, aby stát poskytoval podporu jen těm lidem, kteří si vezmou úvěr na bydlení, zatím nedostal konkrétní podobu návrhu. Bude-li někdy v budoucnu přijat, má se týkat jen těch nových smluv, které budou uzavřeny až po účinnosti změny.