Protipovodňová zábrana utěsní celý objekt, ale při větší výšce vodní hladiny hrozí vlivem obrovského tlaku poškození. Proto je podle ČAP vhodné toto zařízení použít u sklepních oken, garáží, vstupních dveří a maximálně oken v prvním podlaží.

Každopádně zkušenosti z povodní v roce 2002 v Praze zřetelně ukázaly, že přílišné utěsňování domů před opravdu velkou vodou nemá smysl.

Karlín předtím a potom: utěsňování nemělo žádný smysl

Tehdy jsem na vlastní oči viděl zoufalé snažení obyvatel domů a majitelů firem v Karlíně, kteří montážní pěnou precizně utěsňovali kanály, výlohy a dveře jen několik hodin předtím, než se Vltava nejprve kanály a poté přímo z říčního koryta nezadržitelně vyvalila do ulic.

A když pak voda sama odtekla písčitým podložím zpět do řeky? Dlažba v průjezdech domů byla zvednutá tlakem povodně až do neuvěřitelné výšky jednoho a půl metru, právě poklopy kanálů byly první, které nápor vody nevydržely. A výkladní skříně či domovní dveře?

Bez šance. Uvnitř místností byly podlahy nemilosrdně rozervány. Pytle s pískem byly jen mementem zoufalství. Chránily do 30 cm, ale povodeň dosahovala dvou metrů...

Konec konců nápor tisícileté vody tehdy nevydržela ani pancéřová vrata v tunelech pražského metra. Někteří se výjimečně rozhodli pro vlastní preventivní vyplavení objektu ještě před povodňovým náporem.

„V případě povodní v roce 2002 se osvědčila i metoda zaplavení podzemních garáží čistou vodou (Hotel Hilton). Valící se voda z povodně pak tolik neohrožuje statiku budovy a zároveň se do podzemí nedostane tolik bahna a špíny,“ potvrdil Milan Káňa z Kooperativy.

„Pro případ, že bude objekt vodou zasažen, je vhodné evakuovat věci choulostivé na vlhko a cennější předměty ze sklepa, případně přízemí do vyšších pater. Pokud obýváte jen dům přízemní, pak alespoň co nejvýš nad zem (na skříně, kuchyňskou linku). Motorová vozidla je vhodná přeparkovat do vyššího terénu vůči okolí,“ dodala Dagmar Koutská z ČP.

Doklady a cennosti

Ceniny, doklady, smlouvy ochraňte nepromokavým obalem a pokud možno si je odneste s sebou.

První pomoc u krupobití: deka

U krupobití s menšími kroupami může pomoci i deka přehozená přes auto. V případě velkých krup ale většinou nepomůže.

„A bohužel neexistuje žádná možnost, která by předem dokázala odhadnout, jak velké kroupy budou padat,“ připomněl Milan Káňa z Kooperativy.

Kroupy letí k zemi rychlostí až 160 km/h
Zárodek ledové kroupy se nejprve skládá z kapičky, která zmrzla, když byla vynášena mohutnými vzestupnými proudy v rychlostech až sto km za hodinu, které vznikají za bouřek.
Poté opět klesají tyto kapičky do nižších poloh, kde jsou mraky více vlhké, a kroupa se tak obaluje vrstvičkou průsvitného ledu.
Poté je kroupa unášena opět do vyšších výšek, kde naroste o další vrstvu neprůsvitného ledu.
Tento cyklus opakuje mnohokrát, přičemž na ní přibývají průsvitné a neprůsvitné ledové vrstvy, až je nakonec tak těžká, že se až rychlostí 160 km/h zřítí na zem, kde může zabít, rozbít střechy, okna, vymlátit omítky a poškodit auta.
Zdroj: Encyklopedie počasí, (2003, Fortuna Print)

Nové mapy povodní

„Nelze vyloučit, že v dohledné době se přistoupí k rozšíření záplavových čar o riziková území záplav způsobených bleskovými povodněmi. Naopak platí, že některá dnes nepojistitelná území se mohou přesunout do zóny s nižším rizikem, například díky realizaci protipovodňových opatření,“ konstatovala Dagmar Koutská z České pojišťovny.

„Po letošním roce je zřejmé, že se pásma budou upravovat. Díky novým poznatkům můžeme neustále zpřesňovat Geografický informační systém, podle kterého se jednotlivá povodňová pásma tvoří,“ potvrdil Václav Bálek z Allianz. Naopak Kateřina Bílá se za Wüstenrot domnívá, že změny v povodňových mapách nebudou nutné.