Česká měna po delší době opět získává pevnější půdu pod nohama. Poté, co se v minulých týdnech dostala pod silný prodejní tlak a jen na páru s dolarem zeslábla nadosah 21,90 Kč za dolar, se během pátečního obchodování vrátila zpět k ceně 21,26 Kč. Růst, i když menší, zaznamenala také na páru s eurem, ke kterému zpevnila na 25,75 Kč. Ještě začátkem týdne se přitom proti euru prodávala krátce nad hranicí 26 korun. Za poslední dva měsíce ale i tak ztratila na páru s eurem 2,3 %, zatímco proti dolaru zeslábla dokonce o 14 %.

Pochybnosti nad Maďarskem

Koruně v týdnu pomohlo uklidnění nervózní nálady na finančních trzích. Ta se vyhrotila závěrem minulého týdne, kdy maďarští politici obvinili předchozí vládu z falšování statistik a přirovnali stav domácích veřejných financí k situaci v Řecku.

Následný výprodej, který toto prohlášení vyvolalo na finančních trzích, se nevyhnul ani české měně, která se prudce propadla jak na páru s eurem, tak na páru s americkým dolarem. Začátkem týdne se ale rozbouřené vody na finančních trzích opět částečně uklidnily poté, co maďarský ministr hospodářství Gyorgy Matolcsy označil slova svých kolegů za „komunikační nedorozumění“ a zdůraznil, že země dodrží svůj plán na snížení deficitu pod čtyři procenta HDP.

Postupné odeznívání obav z vývoje maďarských veřejných financí tak bylo jedním z klíčových faktorů, stojících za zpevňováním české měny. Důvěra ve středoevropský region a korunu jako takovou, navíc nabírala na síle i díky opětovnému oživení na světových akciových trzích. Ty v uplynulých dnech částečně korigovaly svůj prudký pokles z minulých týdnů, když například panevropský burzovní index Eurostoxx50, který v sobě zahrnuje padesát největších evropských společností, rostl v pátek proti pondělku o 2,59 %.

K růstu akciím pomohla nejen další příznivá ekonomická data z Evropy a USA, ale i čtvrteční zasedání Evropské centrální banky (ECB), která obchodníky ujistila, že nehodlá nijak pospíchat se zpřísňováním měnové politiky a že bude dále nakupovat státní dluhopisy nejvíce rizikových členských států eurozóny.

Rizika dalšího slábnutí stále existují

I přes slibný růst ale česká měna zatím nemusí mít vyhráno. Její další osud bude mít v rukou zejména důvěra investorů ve schopnost eurozóny vypořádat se s problémy některých fiskálně méně zodpovědných členských států. Tato důvěra je přitom i nadále poměrně nízká. Svědčí o tom zatím stále velmi vysoké výnosy, které požadují investoři za nákup státních dluhopisů zemí jako je Řecko, Portugalsko, Irsko, Španělsko nebo Itálie.

Tyto výnosy by navíc byly daleko vyšší, nebýt ECB, která již nakoupila státní dluhopisy těchto pěti států v nominální hodnotě převyšující 40 mld. EUR. Nedůvěra v evropské státní dluhopisy se nepříjemně projevuje také na situaci v evropském bankovním sektoru, kde se banky, kvůli své vysoké expozici vůči těmto zemím, zdráhají vzájemně úvěrovat. To může do budoucna nepříjemně ovlivnit i jejich ochotu úvěrovat soukromý sektor, a tedy utlumit křehké ekonomické oživení, kterým si v současnosti Evropa prochází.

Pokud by nedůvěra obchodníků vůči eurozóně dále narůstala, česká měna se může dočkat dalšího oslabování nejen na páru s americkým dolarem, ale paradoxně také na páru s evropskou měnou. Stále totiž platí, že jsou investice do některých evropských cenných papírů - například do německých státních dluhopisů – daleko bezpečnějšími a vyhledávanějšími investicemi v dobách nejistoty, než je tomu v případě českých cenných papírů.