Hlavní obsah

Za rabování při povodni lze zažalovat i policii

Právo, Jindřich Ginter

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

V souvislosti s povodněmi lze teoreticky uvažovat i o náhradě škody vzniklé rabováním. Jednak samozřejmě proti pachateli, pokud bude usvědčen a odsouzen v trestním řízení. Dále by podle právníků mohla přicházet v úvahu i odpovědnost státu za nesprávný úřední postup.

Foto: Jaroslav Soukup, Novinky

Ilustrační foto

Článek

„Mezi základní úkoly a povinnosti policie patří podle zákona ochrana bezpečnosti osob a majetku. Tedy i majetku postiženého povodněmi a dočasně například opuštěného evakuovanými osobami, které, objektivně vzato, nemohou s ohledem na vyhlášený stav nouze chránit svůj majetek, a předcházet tak škodám na něm. Pokud by policie nevykonávala vůbec ochranu takového majetku nebo ji vykonávala nedostatečným způsobem, mohlo by se jednat o kvalifikovanou nečinnost - nesprávný úřední postup státního orgánu - za niž stát nese odpovědnost podle zákona číslo 82/1998 Sb,“ potvrzuje soudce Jaromír Jirsa.

Konkrétního viníka obvykle u „vyšší moci“ nelze prokázat

A náhrady škody na nepojištěném majetku poškozeném povodní? Těžko se domůžete odškodnění, i když teoreticky lze hnát k odpovědnosti i správce povodí.

Pokud by byly porušeny předpisy pro regulaci vodních toků závažným způsobem nebo pokud by se nechovali zaměstnanci vodohospodářské firmy tak, aby předcházeli škodám na majetku a zdraví (obecná preventivní povinnost podle § 415 občanského zákoníku), mohla by odpovědnost přicházet v úvahu.

„Muselo by však být zároveň prokázáno, že porušení těchto povinností (nebo i „špatná komunikace“ se zástupci ohrožených obcí) bylo tou skutečně dominantní příčinou vzniklé škody - například v případě, kdyby se občané v důsledku špatné komunikace nestačili včas evakuovat,“ zdůraznil Jirsa.

U podobné přírodní katastrofy, jakou je povodeň, takzvané „vyšší moci“ (vis maior), se ovšem obtížně podaří prokázat něčí zaviněné porušení právní povinnosti, které by bylo jedinou a hlavní příčinou vzniklé škody na majetku nebo zdraví.

V řízení o náhradu škody je totiž třeba prokázat, že za ní může někdo konkrétní, tedy že mezi porušením povinnosti a vzniklou škodou je příčinná souvislost.

Kostlivci na katastru

„Někteří spoluobčané se až nyní třeba začnou dozvídat, že ta zděná kůlna, kterou vybudoval strýc na zahradě, právně neexistuje, protože je postavena načerno, že na jejich rodinném domku vázne podle katastru právo doživotního užívání nemovitosti (výminek) pro babičku, ačkoli ta je již deset let po smrti, nebo zástavní právo pro banku, ačkoli dluh je již dávno splacen,“ připomíná právník Karel Havlíček.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám