Například majitel běžného rodinného domu v Pardubicích Svítkově o zastavěné ploše 150 m2, který loni platil 1050 korun, má zaplatit již 2100 korun. Přitom v roce 2008 hradil jen 525 korun. Letošní zvýšení proti roku 2008 je tedy čtyřnásobné.

V Karlových Varech se daň z osmdesátimetrového bytu zvýší z loňských 764 na 1528 korun. Tentýž vlastník v roce 2008 však platil složenkou jen 432 korun, tedy zhruba čtyřikrát méně.

Ve většině obcí však letos došlo jen k očekávanému dvojnásobnému zvýšení daně proti roku 2008 i 2009.

Místní koeficient často zůstal

Příčiny, proč jsou někteří vlastníci nemovitostí šokováni částkou daně na složence, jsou dvě.

Za prvé je to zvýšení téměř všech základních sazeb daně z nemovitostí od ledna 2010. Toto zvýšení prosadil na konci loňského roku ministr financí Eduard Janota v rámci úsporného balíčku a politické strany mu to odkleply.

Druhou příčinou je to, že řada obcí si i přes zvýšení základních sazeb daní překvapivě ponechala tzv. místní koeficient.

Tento koeficient zavedla bývalá Topolánkova vláda a umožňuje obcím, které tento koeficient dobrovolně přijmou, na svém území vypočtenou daň ze staveb a pozemků (s výjimkou zemědělských) vynásobit dvěma až pěti.

Příklad: Rodiny Novákových a Beranových žijí v sousedních obcích, a protože mají téměř shodně velké jednopatrové domy i zahradu, platily v minulosti přibližně stejně vysokou daň, asi 600 korun ročně.

Zastupitelstvo obce, v níž žijí Beranovi, však již pro rok 2009 přijalo místní koeficient dvě, takže zatímco Novákovi v loňském roce stále platili daň oněch 600 Kč, Beranovi zaplatili již 1200 Kč.

Po zvýšení základních sazeb daně, které platí od ledna 2010 pro všechny obce bez výjimky, se Novákovým zvedla daň na 1050 korun a Beranovým asi na 2100 korun ročně.

Vybočuje 286 obcí

Z přehledu ministerstva financí plyne, že místní koeficient používá v současné době 286 ze zhruba 6000 obcí ČR.

Nejvíce obcí používá koeficient 2 – celkem 253. Jsou mezi nimi čtyři krajská města – Pardubice, Karlovy Vary, Ústí nad Labem a Olomouc; dále města jako Benešov u Prahy, Tábor, Cheb, Roudnice nad Labem, Turnov, Kuřim, Rýmařov, Frýdlant nad Ostravicí, Havířov, či Opava. Řadí se k nim i známá rekreační střediska - např. Špindlerův Mlýn a Pec pod Sněžkou.

Jednadvacet obcí používá místní koeficient tři, což umožňuje zvýšit daň vypočtenou po -dle zvýšených základních sazeb třikrát. Jde například o Hradec Králové, Janské Lázně a Říčany.

Koeficient 4 je jen Lipně nad Vltavou. A nejvyšší koeficient – 5 – zavedlo jedenáct obcí. Některé z nich, jako třeba Dukovany, Rouchovany, Stonava či Temelín, vracejí buď celou daň, nebo její převážnou část nazpět občanům. Cílem je vydělat díky vysoké dani na bohatých firmách působících v katastru obce.

Naopak hlavní město místní koeficient nezavedlo. V důsledku toho například v Ústí nad Labem platí vlastníci nemovitostí i vyšší daň než v Praze.

Bouře v Jablonci nad Nisou

Tyto poměrně velké výchylky v daních z nemovitostí, které komplikují život desítkám tisíc lidí, zatím zcela ušly pozornosti politiků. Ti zatím jako jeden papoušek – bez ohledu na to, ze které strany pocházejí – neustále opakují, že daň z nemovitostí je v Česku nízká a že by se dále měla zvýšit. Pravda, daň z nemovitostí v průměru není v Česku vysoká.

V některých obcích, v nichž zastupitelstva přijala místní koeficienty a nezrušila je, ale už vlastníci začínají říkat: Co budeme dělat, když to takhle půjde dál? Dokážou se už i ostře postavit svým zastupitelům. Například v Jablonci nad Nisou byl loni přijat místní koeficient 2, což by zde od ledna 2010 vedlo ke zvýšení daně na čtyřnásobek proti roku 2009. Občané se ale vzbouřili a přiměli zastupitele, aby koeficient zrušili.

Po letošním zvýšení sazeb však znejistěly i tisíce vlastníků také v obcích, kde ani žádný místní koeficient nepřijali, takže se jim po dlouhém čase daň zvýšila „jen“ na dvojnásobek. Není se co divit. Jestliže důchodci s chatou, kteří pobírají pouze běžný důchod, i v tomto případě za rekreační obydlí zaplatí místo 240 nově 420 korun, tak ani pro ně to neznamená dvakrát příjemnou zprávu.

Pozor – složenka nemusí přijít

Vlastníci nemovitostí se výši daně na daný rok dovídají zpravidla z daňové složenky, která jim přijde poštou. Stačí jen doplnit částku daně, která je uvedena v přiložených pokynech, a daň bez jakýchkoli poplatků uhradit na poště. Složenku finanční úřady posílají v dubnu a květnu, daň je nutno uhradit většinou do konce května.

Někdy se ale může stát, že vlastníkovi nemovitosti složenka nedojde. Není přímo povinností finančního úřadu je rozesílat a kromě toho se může ztratit i při poštovní přepravě. V takovém případě je nejjednodušší zavolat na místně příslušný finanční úřad, tedy na ten, v jehož obvodu nemovitost leží, a zjistit si částku i číslo účtu finančního úřadu.

Výši daně lze však zjistit i na úřadu obce, v jehož katastru leží nemovitost. Finanční úřady zde totiž na 30 dnů dávají k dispozici tzv. hromadné předpisné seznamy. Ty jsou jakýmsi hromadným daňovým výměrem pro poplatníky v dané obci. Daňový výměr jednotlivým poplatníkům finanční úřady neposílají, protože by to bylo nákladné.