„Žhářství se na všech škodách vzniklých z požárů v celé Evropě podílí z 30–45 procent a ve státech střední a východní Evropy, tedy i u nás. Úmyslné založení požáru se velmi obtížně prokazuje,“ konstatuje Václav Bálek z České pojišťovny.

Žháři se podle pojišťoven dělí do dvou kategorií. V první jsou žháři vlastní, tedy podnikatelé, kterým jejich firma, nejčastěji jde o restaurace, kluby, rekreační zařízení, přestala vydělávat. Druhou, mnohem nebezpečnější formou podvodného žhářství jsou profesionální žháři.

„Zkoumáme zda pojištěný subjekt nemá velké dluhy, zjišťujeme, jestli nemovitosti nezatěžují neujasněné vlastnické vztahy, jeho odbytovou situaci a zda mu ve skladech neleží velké množství starého a neprodejného zboží. U barů, diskoték, nočních klubů se soustřeďujeme na to, zda je plně využívána jejich kapacita, jestli nehospodaří se ztrátou, nebyly nabídnuty k prodeji nebo pronájmu, nebo jejich majitel nemá problémy se zaměstnanci nebo spory v rodině,“ zdůrazňuje Bálek.

Podezřelé chování

Na případný pojistný podvod může upozornit i zvláštní chování pojištěného ještě před vznikem škody – často mění pojistitele, náhle zvýší pojistnou částku nebo už v počátku pojištění vyžaduje objekt na nepřiměřeně vysokou částku pojistit.

Zkušený pojišťovací poradce či vyšetřovatel může jeho úmysl odkrýt již v prvopočátku, například tím, že prozkoumá, zda neměl nějaké podezřelé škody z dřívější doby, nebo ve velkém nenakupuje nepřiměřené zásoby.

Pak může odhadnout jeho chování i při projednávání pojistné smlouvy, kdy klient pokládá podrobné dotazy na rozsah pojistného krytí, požaduje sjednání doplňkového krytí včetně ztráty zisku.

Chybí doklady? Tak to je problém...

Na žháře obvykle upozorní jeho chování i po vzniku škody – vyvíjí nepřiměřený nátlak na její rychlou likvidaci, který mnohdy přechází až v hrozby, že bude na veřejnosti odhaleno nesprávné počínání pojišťovny spočívající ve zdržování výplaty pojistného plnění, chybí mu doklady o koupi zakoupených předmětů, dává nepřesné informace nebo se pokouší zamlžit okolnosti vzniku škody a přitom má podrobné znalosti o postupech v pojišťovnictví a o pojistném právu.

„Nebo zdánlivě uplatňuje lhostejný přístup a je ochotný přijmout výplatu v hotovosti nebo přistoupit na kompromis, nebudou li vyžadovány další důkazy. To všechno jsou indicie, které mohou leccos napovědět,“ vysvětluje Bálek.

Podezřením z trestného činu obvykle zavánějí případy, při nichž nelze určit příčinu škody, nebo z neobjasněných příčin selhalo protipožární zařízení.

Také se obvykle stává, že požár vypukl v noci, během víkendu nebo státního svátku a často po odchodu jednoho z pracovníků nebo škoda se udála před modernizací, stěhováním anebo byla hlášena krátce po vzniku pojištění nebo krátce před zánikem pojištění.

To vše většinou završuje ještě údajná ztráta všech písemných dokladů.