Názory evropských politiků na směřování ekonomiky eurozóny se liší

Šéf Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi potvrdil předchozí ekonomickou prognózu, která očekává koncem letošního roku ekonomické oživení v eurozóně. Zdůraznil však, že stále existuje množství rizik, které mohou tuto situaci změnit. ECB bude podle něj pozorně sledovat všechny ekonomické indikátory a bude připravena v případě potřeby zasáhnout. Znamená to, že i navzdory poklesu úrokových sazeb v minulém týdnu je ECB připravena učinit další kroky ve směru uvolnění měnové politiky.

Upozornil, že o pomoc vlastním ekonomikám by měly usilovat hlavně jednotlivé vlády a nespoléhat na zásahy ECB. Rovněž vyzval nejzadluženější země eurozóny, aby neustupovaly od započatých reforem. Ačkoli úsporná opatření přispívají k negativnímu hospodářskému vývoji a k růstu nezaměstnanosti, udržitelný hospodářský progres nelze aplikovat bez zdravých veřejných financí. Na druhé straně varoval, že aktuální výše nezaměstnanosti hraničí se sociální únosností. V Evropě je nyní 26 miliónů lidí bez práce.

Evropská komise (EK) se rozhodla poskytnout Francii více času na splnění limitu pro rozpočtový schodek, který by dle Maastrichtských kritérií neměl přesáhnout tři procenta HDP. Francouzský ministr financí Pierre Moscovici o víkendu označil rozhodnutí komise za konec "úsporného dogmatu" v Evropě. Francie již dříve vyzvala evropské země ke zmírnění úsporné politiky s cílem zajistit větší prostor pro hospodářský růst a zabránit sociálním nepokojům.

Začátkem minulého měsíce vyzval rovněž americký ministr financí Jacob Lew evropské země ke zmírnění úsporných opatření a k výraznější podpoře hospodářského růstu. K stejnému názoru se po zkušenostech s Řeckem přiklání i šéfka mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová.

Nejvíc lidí bez práce je ve Španělsku a v Řecku. V Helénské republice stoupla míra nezaměstnanosti v únoru na rekordních 27 procent, přičemž mezi lidmi od 15 do 24 let je až 64,2 procenta nezaměstnaných. V lednu dosahovala nezaměstnanost 26,7 procenta a u mladých 59,3 procenta. Ekonomická krize sužuje Řecko již šestým rokem. Zemi se už možná blýská na lepší časy. Dosáhla již pokroku ve snížení dluhu a zvýšení konkurenceschopnosti. Dokonce snížila minimální mzdu u mladých lidí do 25 let na 500 eur měsíčně, aby podpořila jejich přijímání do zaměstnání. Strukturální reformy musí ale ještě dotáhnout do konce. Ukazatel celkové důvěry v ekonomiku v dubnu stoupl na nejvyšší hodnotu za 3,5 roku.

Situace ve Španělsku se na rozdíl od Řecka stále zhoršuje a nezaměstnanost pravděpodobně ještě nenašla svého dna. V prvním čtvrtletí dosáhla historických 27 procent, čímž se dostala na stejnou úroveň s Řeckem. Výhledy Španělů pro nalezení práce se zhoršují. Míra nezaměstnanosti v zemi roste každé čtvrtletí od poloviny roku 2011 kvůli slabé ekonomice. Ta je již v druhé recesi od roku 2009. Vláda odhaduje, že nezaměstnanost zůstane nad 24 procenty až do roku 2016.

Španělský premiér Mariano Rajoy a italský premiér Enrico Letta vyzvali Evropskou unii (EU), aby bojovala s nezaměstnaností, a to hlavně u mladých lidí. EU chce v období let 2014 až 2020 uvolnit šest miliard eur na pomoc regionům s více než 25procentní nezaměstnaností mladých. Ve Španělsku a Řecku je bez práce více než polovina lidí do 30 let. Nezaměstnanost mezi mladými roste i v Itálii. Třetí největší ekonomika eurozóny odhaduje, že její HDP letos klesne o 1,4 procenta a příští rok poroste o 0,7 procenta. Míra nezaměstnanosti se má letos zvýšit na 11,9 procenta a příští rok na 12,3 procenta. Na konci loňského roku činila 11,2 procenta. Vysoká nezaměstnanost pak bude mít dopad na spotřebitelské výdaje. Oba premiéři EU rovněž vyzvali, aby co nejrychleji zavedla bankovní unii, která by mohla pomoci nastartovat ekonomický růst.

Irsko dosud úspěšně bojovalo s ozdravením finančního sektoru a udržitelnosti veřejných financí. Zápasit musí ještě s nezaměstnaností (14 procent) a ztrátovými úvěry. Irsko by dle odhadů mezinárodního měnového fondu (MMF) mělo letos vzrůst o 1,1 procenta a v příštím roce o 2,2 procenta, přičemž jeho hospodářství je stále křehké a nestojí na pevných základech.

Lisabon v úterý úspěšně vstoupil na kapitálový trh. Investorům nabídl poprvé od roku 2011, kdy vstoupil do záchranného programu, desetileté státní dluhopisy. O cenné papíry byl velký zájem, což je pro tamní ekonomiku důležitý krok vpřed a zadostučiněním za podstoupené úsporné reformy, jež musela země přijmout. Portugalsko musí ale stále bojovat s vysokou nezaměstnaností (17,7 procenta) a recesí, jíž čelí od roku 2011.