Hlavní obsah
Pole s bramborami a cukrovkou vystřídala řepka a pšenice Foto: Jaroslav Soukup, Novinky

Za sto let ubyla třetina zemědělské půdy, brambory či řepu nahradila řepka

Za posledních sto let ubyla v Česku třetina zemědělské půdy. Plocha obhospodařované půdy klesla o 1,6 miliónu hektarů. Je méně polí s bramborami a cukrovou řepou, naopak se pěstuje více řepky a pšenice, informoval v pátek v analýze Český statistický úřad.

Pole s bramborami a cukrovkou vystřídala řepka a pšenice Foto: Jaroslav Soukup, Novinky
Za sto let ubyla třetina zemědělské půdy, brambory či řepu nahradila řepka

V roce 1918 hospodařily zemědělské podniky na 5,1 miliónu hektarů, loni zemědělci hospodařili jen na 3,5 miliónu hektarů, uvedli statistici.

Zemědělci stále vysévají převážně obiloviny. Dnes na polích dominuje pšenice. Před sto lety ale převládalo žito a v hojnější míře se pěstoval také oves.

Navzdory tomu, že se osevní plocha obilovin v průběhu času snížila o třetinu, sklizeň několikanásobně vzrostla - z 2,3 miliónu tun v roce 1920 na loňských 7,5 miliónu tun. Nejvýrazněji se zvýšila sklizeň pšenice, kukuřice a ječmene.

„Od roku 1920 se významně snížila i produkční plocha brambor. Dříve se pěstovaly na 391 tisících hektarech, v současnosti jen na 23 tisících. Ubylo i polí s cukrovkou. Naopak osevní plocha řepky se za sto let zvýšila o 98,5 procenta,“ konstatuje ředitel odboru statistiky zemědělství ČSÚ Jiří Hrbek.

Stavy hospodářských zvířat zjišťuje statistický úřad od roku 1921. Ve sledovaném období klesly hlavně počty skotu, koní a koz.

Pokud jde o pracovníky v zemědělství, největší změny v jejich počtech se odehrály po druhé světové válce. V roce 1948 jich bylo 1,3 miliónu, z toho 53 procent žen. V roce 2016 bylo v zemědělství pravidelně zaměstnaných už jen 130 tisíc lidí, ženy tvořily třetinu z nich.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků