Článek
Mluvčí MPO František Kotrba ve středu řekl, že podle oponentního posudku společnosti ČSOB Advisory by těžba zlata u Zlatých Hor byla při jeho současné ceně na světových trzích ekonomicky nevýhodná, a to bez ohledu na možné způsoby těžby.
Oponentní posudek byl zpracován ke studii proveditelnosti, kterou kvůli zvažovanému obnovení těžby zlata v okolí Zlatých Hor zpracoval státní podnik Diamo.
"Pro efektivitu těžby je přímo určující cena zlata na světových trzích. Ta v současné době těžbu v této lokalitě (Zlaté Hory) z ekonomického hlediska vylučuje. Samozřejmě není nyní možné zcela vyloučit případnou těžbu někdy v budoucnu, pokud se budou světové ceny zlata v delším časovém výhledu vyvíjet příznivě," uvedl Kotrba.
Cena zlata se nyní pohybuje kolem 1 304 dolarů za trojskou unci (31,1 gramu), tedy v přepočtu zhruba 1 024 korun za gram. Před třemi lety byla cena přes 1 600 dolarů. Na začátku letošního roku ale cena zlata klesla k tisícovce dolarů za trojskou unci.
Těžbu podpořil prezident
MPO o případném obnovení těžby zlata na Jesenicku začalo vážně mluvit loni na jaře. Záměr tehdy podpořil prezident Miloš Zeman. "Celkový počet obyvatel Zlatých Hor se za posledních 15 let snížil o 2000. To je při celkové velikosti vašeho města obrovská krvácející rána," řekl tehdy. Další "krvácení města" by podle Zemana mohla zastavit právě těžba zlata.
Pro region v severním cípu Olomouckého kraje je odložení záměru obnovit těžbu zlata špatnou zprávou. Podle starosty Zlatých Hor Milana Ráce dobývání zlata dříve zaměstnávalo stovky lidí z města a okolí. Počet obyvatel Zlatých Hor kvůli vysoké nezaměstnanosti v posledních letech rychle klesá a nyní jich je zhruba 4 500.
Staletá tradice
Dobývání zlata má v okolí Zlatých Hor staletou tradici. Prvními písemnými zprávami je doloženo ve 13. století, odborníci ale počátek těžby cenného kovu odhadují už na přelom 10. a 11. století. Novodobá těžba zlata skončila v polovině 90. let.
V závěru 90. let chtěla ložisko u Zlatých Hor prozkoumat firma Altenberg, nedostala ale souhlas ministerstva životního prostředí. Další neúspěšné žádosti investorů o průzkum ložiska zlata následovaly v letech 2004 a 2014. "Nyní se projednává další žádost o stanovení průzkumného území. Ty předchozí město vždy podpořilo" podotkl Rác.
Pavel Koscielniak z Diama dhadl, že podzemí v okolí Zlatých Hor ukrývá tři až devět tun zlata. MPO loni na jaře uvedlo, že plánovaná těžba zlata by byla šetrná k životnímu prostředí. Zlato se mělo těžit hornickým způsobem a poté by bylo odvezeno ke zpracování do Belgie.