Článek
Potravináři se prý nechali inspirovat na Slovensku, kde tato praxe funguje necelý rok, a podle Tomana chtějí návrh do zákona doplnit při projednávání ve Sněmovně.
Obchodníci by podle šéfa potravinářů hlásili poměr zahraničních a domácích potravin ministerstvu zemědělství. To by následně seznam zveřejňovalo na svých webových stránkách a údaje pravidelně aktualizovalo.
„Mně to nevadí, nemáme s tím problém, na druhou stranu si myslíme, že to není řešení,“ řekl v reakci na návrh komory generální ředitel tuzemské potravinářské společnosti Hamé Martin Štrupl. Český maloobchodní trh, na němž je příliš mnoho hráčů, je podle něj neefektivní.
„Každý řetězec si musí vybrat, zda se bude profilovat třeba jako ten s největším podílem českých potravin,“ podotkl. Otázkou je podle něj také to, jak by bylo definováno, který výrobek je český, zejména u vícesložkových potravin to může být problém. Štrupl nicméně přiznal, že na Slovensku někteří obchodníci omezili odběr zboží od Hamé poté, co se začal původ jejich sortimentu zveřejňovat.
Vyšší pokuty
Formou připomínek hodlá Potravinářská komora do novely protlačit také povinnost zveřejňování obsahu hlavní složky u pultového prodeje potravin a značení země původu u všech potravin. To se jí do původního návrhu prosadit nepodařilo.
Návrh mimo jiné rozšiřuje kompetence ministerstva zemědělství, které je jeho předkladatelem, i na oblast veřejného stravování a zvyšuje postihy za klamání při prodeji potravin. S přesunem kompetencí ale nesouhlasí ministerstvo zdravotnictví a ministerstvo financí. Potravinářská komora podle Tomana záměr rozšířit kompetence ministerstva zemědělství podporuje.
Návrh zákona zvyšuje i některé sankce. Například sankce při výrobě a prodeji potravin do jednoho miliónu korun za prohřešky administrativní povahy má vzrůst na tři milióny korun. Maximální pokuta za nedodržení požadavků jakosti či podmínky uchování se zvyšuje ze tří miliónů na deset miliónů korun.