Článek
Spolková agentura práce (BfA) letos musela v 9600 případech odmítnout běžence, kteří se o zaměstnání ucházeli. Žadatelé o azyl totiž v prvních třech měsících po podání žádosti nesmějí v Německu pracovat. V dalších 12 měsících se sice o práci mohou ucházet, ale zaměstnavatelé jim mohou nabídnout místo jedině v případě, že na něj nemají kandidáta z Německa nebo z jiné země Evropské unie.
Zaměstnavatelské svazy v souvislosti se současnou uprchlickou vlnou žádají o zkrácení těchto zákonných lhůt. Díky dobrému vývoji ekonomiky v Německu není dostatek pracovních sil, uprchlíci ale kvůli ochraně pracovního trhu nemohou tento nedostatek zaměstnanců nahradit.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Nedomluví se
BfA nicméně upozorňuje, že uprchlíci mají někdy problém najít práci i kvůli nedostatečné znalosti němčiny. Další běženci nemají dostatečnou kvalifikaci, protože obory, které vystudovali, mají v zemi původu nižší standardy než v Evropské unii a Německo jejich vzdělání nepovažuje za rovnocenné.
Vláda podle oficiální prognózy očekává, že do země letos přijde 800 tisíc uprchlíků. Podle neoficiálních údajů jich ale může být až 1,5 miliónu. Příchod běženců vyvolává v německé společnosti napětí a ministr vnitra Thomas de Maiziére v pátek uvedl, že od začátku roku zaznamenala policie 490 útoků na ubytovny pro běžence. Ministr to označil za „hanbu pro Německo“.
Aktuální průzkum pro televizi ZDF ukazuje, že Němci mají obavy, že se jejich země nedokáže s příchodem běženců vypořádat. V průzkumu 51 procent lidí uvedlo, že počet uprchlíků v Německu už přesahuje možnosti země. Před dvěma týdny bylo 57 procent dotázaných přesvědčeno, že Německo situaci zvládne.
