Článek
Ačkoli je v oblasti stavební uzávěra, získalo nádraží od města výjimku, a může tedy stavět. „Stavba haly by měla začít letos v září, dokončena má být příští rok v červnu,“ řekl generální ředitel společnosti Pavel Vráblík.
Vizualizace nové podoby pražského nádraží Florenc
Jednopodlažní klimatizovaná budova bude stát na místě současných dřevěných stánků při vstupu na nádraží. Podle Vráblíka v ní cestující najdou dvacítku prodejen lístků, dvě rychlá občerstvení, restaurace, obchody, úschovnu zavazadel a sociální zařízení. Tím však úpravy autobusového nádraží skončí.
Pražské nádraží Florenc v 60. letech
Stará budova zůstane ve stejném stavu jako nyní a i dále bude sloužit k prodeji jízdenek. Vráblík připustil, že by si přestavbu také zasloužila, ale peníze na ni zatím nejsou. Ani na úpravy ploch.
„Ideový záměr na komplexní přestavbu existuje, ale bude záležet na územním plánu, aby z toho jednou byl dopravní komplex se vším všudy, tedy i s hotely,“ řekl ředitel divize dopravy Jiří Roubíček. Podle něho je to otázka tak deseti až patnácti let. ČSAD dosud ani nejednal o propojení Florence s Masarykovým nádražím, o čemž město už delší dobu uvažuje.
Nádraží Florenc v době výstavby
„Vždyť nádraží samo neví, jak bude jednou vypadat. To je pak těžké o něčem diskutovat,“ míní Vráblík. Florenc, která vznikla na pozemcích po zrušených uhelných skladech, za šest desítek let existence odbavila na 375 miliónů pasažérů.
Největší zájem o cestování autobusy zaznamenalo nádraží kolem roku 1990, kdy jím ročně prošlo takřka 14 miliónů lidí. Pak zájem klesal, a od přelomu století se drží asi na sedmi miliónech cestujících ročně. Po povodních byla podle Roubíčka Florenc vyřazena na dlouhou dobu z provozu a nebylo jisté, zda se zmátoří.
„Díky poptávce cestujících se všichni dopravci ale na Florenc vrátili,“ řekl. V současnosti jsou jich asi čtyři stovky. Zatímco vnitrostátní přeprava je však nižší, roste podíl té mezinárodní.