Obce už nesmějí privatizovat domy se slevou

Podle EU není možné na trhu zvýhodňovat z veřejných prostředků žádný subjekt před druhým. Prodej domů se slevou, pokud ho kupuje například družstvo složené z nájemníků, patří k takovým případům.

Podle českého práva je totiž každé družstvo chápáno jako podnikatelský subjekt a sleva z ceny domu by v takovém případě byla považována za nepovolenou veřejnou podporu, která narušuje tržní prostředí. Naproti tomu když obec prodává nájemníkům jen jednotlivé byty, není nijak EU ve slevách omezována.

"Obce musí změnit svá privatizační pravidla a přejít na tržní ceny. Slevy při prodeji celých domů nejsou možné, výjimkou je jen malá úleva do sto tisíc euro což jsou zhruba tři milióny korun na jeden objekt. Informovali jsme o tom již všechny obce," sdělil Právu náměstek ministra pro místní rozvoj Ivan Přikryl.

Podle jeho slov to ale neznamená, že by ceny pro nájemníky vždy musely vzrůst. "Z pravidel EU vyplývá, že obce musejí privatizovat domy za ceny obvyklé na trhu. Do nich však lze promítnout nejen například stáří a opotřebovanost domu, ale i skutečnost, že byt je obsazený nájemníkem a byl by o něho na trhu malý zájem. V řadě případů tudíž ceny mohou zůstat stejné," zdůraznil Přikryl.

Nemálo obcí ale může této situace využít ve svůj prospěch a jednoduše zvýšit ceny domů s vysvětlením, že jim to přikazuje Evropská unie.

A jak reagují v obcích? Mnoho z nich chce dnešní ceny nájemníkům zachovat. "Děláme si analýzu, zda naše úlevy nepřesahují limit povolený EU. Pokud ne, deset domů, které byly již schváleny k prodeji, zprivatizujeme po budovách, zbytek bytů pak budeme prodávat už jednotlivě.

Zde nás v cenách Evropská unie nijak neomezuje. Pro obec to bude i finančně výhodnější," řekl Právu radní Prahy 7 Jiří Piskáček (ODS). Nájemníka dnes na Praze 7 přijde čtvereční metr bytu na pět až sedm tisíc korun.

Radikální krok chystají v Plzni. "Připravujeme nové zásady privatizace bytového fondu, ze kterých vypadne možnost prodeje celých domů," sdělil vedoucí bytového odboru magistrátu Zdeněk Švarc. Podle něj je to i proto, že lidé mají větší zájem kupovat jednotlivé byty. Jejich cenu Švarc považuje za výhodnou pro nájemníky.

"Základní cena za byt 1. či 2. kategorie je 1850 korun za metr. K tomu se přičítá podíl na nákladech, které obec investovala od roku 1998 do domu. Základní sazba se tak může zvýšit až o 3000 Kč. Za okamžitou úplnou úhradu kupní ceny přitom poskytujeme slevu 10 procent a dalších 10 či 20 % tehdy, když si byt v domě koupí více než čtyři pětiny nájemníků anebo všichni lidé v domě," vysvětlil Švarc.

Naopak v Třebíči, jak řekl Právu místostarosta Stanislav Mastný (ODS), chtějí z prodeje jednotlivých bytů přejít na prodej celých domů.

"Zásady jsou připraveny na radu. Nepočítáme však oproti dřívějšku již s žádnými slevami, protože si nemůžeme dovolit prodávat domy pod cenou. Tu stanovíme podle znaleckého posudku, který ale vezme v úvahu, že byt je obsazený nájemníkem. Ze zkušebních znaleckých posudků plyne, že průměrná cena by se mohla pohybovat od 2600 do 3300 korun za čtvereční metr," informoval Mastný.

V Brně si nyní dělají právní analýzu, zda město postupovalo správně při privatizaci domů po vstupu do EU. "Pokud se objeví vážné pochybnosti, budeme jednat s EU," sdělil Právu náměstek primátora Radomír Jonáš.

Další prodej celých domů, který obec preferuje před individuálním rozprodejem bytů, se už ale v Brně uskuteční bez dosud nabízených slev. Ty se poskytovaly při plném zaplacení kupní ceny a dále se družstvům vracely jejich investice do domů uskutečněné do tří let po koupi domu. Zatím není jasné, do jaké míry to ovlivní ceny pro nájemníky.

Na svých privatizačních pravidlech nehodlají kvůli EU nic měnit v Hranicích. "Od roku 2002 prodáváme domy za ceny o sto procent vyšší, než byly dřívější, a ty již není zapotřebí zvyšovat. Například byt 3+1 stojí 100 000 až 150 000 korun. Nechceme na nájemnících vydělávat. Když dají méně za byt, o to víc peněz jim zbude na to, aby si mohli dát byty a domy do pořádku," uvedl starosta Hranic František Jurčák.