Hlavní obsah

Kvalita obilí je nejhorší od roku 1968, tvrdí pekaři

Novinky, tov

Obilí je v Česku nadúroda, podle pekařů je ale velmi špatné kvality. Do mouky proto budou muset přidávat zlepšující látky. I přes nižší výkupní ceny pšenice tak pečivo nezlevní.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Ilustrační foto

Článek

„Podle odborníků, kteří v tom pracují celý život, byla naposledy takhle špatná kvalita v roce 1968,” řekl Novinkám předseda Společenstva mlynářů a pekařů Jaroslav Chochole.

Úroda podle něj byla tak vysoká, že na osetých plochách nestačilo hnojivo, obilí proto chybí dusíkaté látky a lepek. V závěru žní také úrodu poškodil déšť.

KOMENTÁŘ DNE:

Lyžařské Nagano -  Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>

„Bohužel z pšenice je sedmdesát procent sklizně krmná a ze zbývajících třiceti procent je polovina slabá potravinářská pšenice, do které se musí přidávat zlepšující příměsi. Korunu tomu dává to, že kvalitní pšenice se vyváží. Pečivo proto zásadně nezlevní, ceny jsou na hranici únosnosti,” dodal Chochole.

Do mouky budou pekaři muset přidávat přípravky na zlepšení kvality, jako je právě lepek, kyselina askorbová nebo mouka ze sladu, což výrobu prodražuje.

Samotná cena obilí přitom nemá na cenu pečiva tak výrazný vliv. Podle druhu pečiva totiž samotná mouka tvoří jen asi 10-20 procent ceny výrobku.

Rekord na hektar

„Hektarový výnos u obilí bude letos zřejmě rekordní, na druhou stranu se ale v minulých letech snižovala osevní plocha,“ řekl Novinkám předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha.

Předpokládaná sklizeň obilí je podle něj letos kolem 7,7 miliónu tun, domácí spotřeba se dlouhodobě pohybuje kolem pěti a půl až šesti miliónů tun. Export míří nejčastěji do přístavů v Německu. Loni se sklidilo 7,5 miliónu tun obilovin.

Cena pšenice oproti loňsku klesla zhruba o 15 procent, vyplývá z údajů Zemědělského svazu.

Zvláštní rok

Žně na některých místech ještě neskončily, mělo by se tak stát během jednoho, maximálně dvou týdnů.

K nadúrodě letos přispěla teplá zima bez mrazů. Zatímco loni začalo jaro pro zemědělce až 5. dubna, letos to bylo už 15. února. Rostliny měly o měsíc a půl delší vegetační dobu. Část zemědělců na Moravě stačila sklidit za hezkého počasí, ale když žně přešly do vyšších poloh, nastaly potíže s vlhkostí zrna. Tam, kde nemají sušičky, může začít při skladování plesnivět.

"Byl to zvláštní rok, začali jsme o 14 dní dříve a přitom stále nemáme sklizeno," komentoval o víkendu v Brně šéf Agrární a Potravinářské komory ČR Miroslav Toman.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám