Článek
Naplňují se tak tržně orientované reformy, které zahájil po svém nástupu v roce 2008 Raul Castro, jenž vystřídal na nejvyšším postu svého bratra Fidela.
V devadesátých letech 20. století, po rozpadu Sovětského svazu jakožto hlavního mecenáše, zavedla tehdejší kubánská vláda několik jednotlivých daní, ale spíše udržovala nízké mzdy a dotovala bezplatné sociální služby.
Vládní reformy týkající se volného trhu, zavedené v posledních letech, jsou navrženy tak, aby podporovaly malé a střední podniky či soukromé zemědělce. Platy by měly v této souvislosti stoupnout i státním zaměstnancům, připomněla agentura Reuters.
Mění se vztah státu a obyvatel
„Zavedením daní se radikálně změní vztah státu a obyvatelstva,“ uvedl bývalý kubánský analytik Domingo Amuchastegui, který nyní žije v Miami, nicméně o Kubě často publikuje.
Nový zákoník zavádí 19 daní, které se týkají například oblasti dědictví, životního prostředí, prodeje, dopravy nebo držení zemědělské půdy. Součástí jsou i různé licenční poplatky.
V zákoníku se počítá i s daňovými odpočty, například zemědělci si mohou odečíst až 70 procent příjmů jako náklady a drobní podnikatelé, jimž se zdaňují příjmy a ne zisk, až 40 procent.
Inspirace v zahraničí
Kuba se inspirovala daňovými systémy mnoha zemí, včetně několika s kapitalistickou ekonomikou. „Zkušenosti z Číny, Vietnamu, Venezuely, Brazílie, Španělska a Mexika byly vzaty v úvahu, ale byly přepracovány dle specifičností a podmínek ostrova,“ sdělila tamní státní tisková agentura.
Nový zákoník může být průběžně každý rok pozměňován a doplňován. „Bude trvat jistou dobu, než se vše usadí, ale jedná se samozřejmě o významný krok vpřed k modernímu státu,“ nechal se slyšet jistý západní podnikatel, který na Kubě pobývá již dvě desetiletí.