Hlavní obsah
Petr Kellner Foto: archiv PPF

Komu připadne Kellnerovo gigantické jmění

K loňsku vyčíslil časopis Forbes jmění Petra Kellnera na 293 miliard korun. Agentura Bloomberg však odhadla, že aktuálně dosahuje 15,7 miliardy dolarů (asi 350 miliard korun), což z českého podnikatele dělalo 123. nejbohatšího člověka na planetě.

Petr Kellner Foto: archiv PPF
Komu připadne Kellnerovo gigantické jmění

Zatím není známo, komu tento obrovský majetek připadne a jak bude případně rozdělen. První na řadě se nabízejí Kellnerovi nejbližší, tedy manželka Renáta a čtyři děti, které po sobě zanechal.

Své soukromí si Kellner vždy pečlivě chránil, nejznámějším z jeho potomků je Anna Kellnerová, která je úspěšnou závodnicí v parkurovém skákání. Jejím partnerem je další český miliardář, třetí nejbohatší Čech Daniel Křetínský.

BEZ KOMENTÁŘE: Pietní místo za Petra Kellnera v sídle PPF

Video: AP

Soukromí si střeží i Kellnerova druhá žena Renáta, s níž podnikatel mimo jiné založil nadaci, která pomáhá sociálně znevýhodněným žákům a studentům.

Dědické řízení v Česku je řízením soudním a je neveřejné. Notář pověřený soudem jako soudní komisař činí úkony z úřední povinnosti bez zbytečného odkladu.

„Vzhledem k tomu, že je při řízení třeba oslovit řadu osob a úřadů, od kterých notář sbírá informace o majetku, a neexistuje například žádný ucelený přehled bankovních účtů a jiných produktů, není délka řízení zcela v rukou notáře,“ uvedla pro Právo notářka Daniela Anderson.

„Standardní dědické řízení se pohybuje v řádu měsíců. Pokud je předmětem dědění rozsáhlejší majetek nebo je třeba rozsáhle zjišťovat dědice, případně je v řízení mezinárodní prvek spočívající v tom, že dědicové nebo majetek se nachází v zahraničí, tak můžeme mluvit i o řádu let,“ dodala.

Podle evropských předpisů podle ní platí, že celé dědické řízení probíhá zásadně v jednom státě, kterým je stát místa obvyklého pobytu zůstavitele, tj. místa, kde skutečně žil. Tím se má dosáhnout zjednodušení a zrychlení řízení, kdy v zásadě není třeba projednávat jednotlivé části majetku zůstavitele v různých státech.

„Obecně je dobré, pokud člověk pořídí závěť. To platí tím více, čím více je potenciálních dědiců nebo majetku. Eliminují se tak případné rozpory mezi dědici a usnadní se zjištění a rozdělení majetku,“ doplnila Anderson.

Česku může vévodit Vítek

Druhý v pořadí nejbohatších Čechů byl loni podle žebříčku časopisu Forbes majitel realitní skupiny CPI Property Group Radovan Vítek se jměním ve výši 86 miliard korun, třetí pak vlastník Energetického a průmyslového holdingu či fotbalové Sparty Křetínský se 78 mi­liardami korun majetku.

Ekonom Lukáš Kovanda upozornil na to, že nejbohatším Čechem by se tak mohl nově stát právě Vítek, záleží ovšem na tom, jak zesnulý Kellner své rozsáhlé dědictví ošetřil. „Pokud by se nyní Kellnerův majetek vypořádal bez dědické smlouvy či závěti, v rámci dědictví by se rovným dílem dělil mezi pět osob: podnikatelovy čtyři děti a manželku,“ konstatoval Kovanda.

„Nejbohatším Čechem by se tak stal Radovan Vítek, zatímco Kellnerovi dědici by se dělili o páté místo. Kromě Vítka a Křetínského by se před nimi umístil ještě Andrej Babiš a Karel Komárek,“ doplnil.

Pokud se Kellner rozhodl ošetřit dědictví majetku po své smrti dědickou smlouvou či závětí, situace může být zcela odlišná. „Jednou z možností v takovém případě je hypoteticky i to, že některý či někteří členové Kellnerovy nejbližší rodiny – děti a manželka – se tak ocitají na první příčce žebříčku nejbohatších lidí ČR,“ dodal Kovanda.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků