Článek
Evropská komise však kromě Česka kritizuje reformní snahy i v dalších zemích Evropské unie. Špatné vysvědčení si odnesla drtivá většina 25 členských států, s "čistším štítem" vyvázly v podstatě jen severské země. Špatně nedopadlo ani Slovensko, které si odnáší lepší vysvědčení než ČR.
Česká republika svůj program zaměřila především na pokračování reformy veřejných financí, zvyšování konkurenceschopnosti a zlepšení pružnosti pracovního trhu.
Jedním z hlavních cílů české vlády je snížení deficitu veřejných financí pod tři procenta HDP v roce 2008 a udržení celkového dluhu pod úrovní 60 procent HDP, což jsou konvergenční kritéria pro přijetí eura, ale není to žádný převratný plán reforem. Komise upozorňuje, že vláda nepředkládá žádné konkrétní kroky k nápravě. Chybí i přesnější časový rozpis případných strukturálních reforem.
Chybí reforma penzijního systému a zdravotnictví
EK navíc opět upozorňuje na nutnost penzijní reformy a reformy zdravotnictví. Zejména stárnutí populace může přerůst v obrovský problém, který by podle některých představitelů EU mohl do roku 2050 přerůst v bankrot celého státu.
Čeští představitelé by se měli rovněž více zaměřit na investice do vědy a výzkumu, zlepšování podnikatelského prostředí a modernizaci infrastruktury a větší využívání obnovitelných zdrojů. Právě tyto čtyři oblasti jsou podle EK do budoucnosti velkým příslibem a jejich podpora povede k hospodářskému růstu a nižší nezaměstnanosti.
Lisabonská strategie, jejíž součástí jsou i jednotlivé národní programy reforem, měla Evropě pomoci ke zvýšení konkurenceschopnosti a k dostižení Spojených států. Členské země jí však zatím nevěnovaly příliš pozornosti a podle některých odborníků je již dokonce "mrtvá".