Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Profimedia.cz

Dohoda vs. tvrdý brexit: Jak na Česko dopadnou obě varianty

Podraží kvůli clům auta, elektronika nebo móda dovážená z Británie? Rozdíl mezi potenciálním tvrdým brexitem a současně navrženou dohodou spočívá zejména v zavedení přechodného období v případě schválení dohody. Přechodné období má platit od 1. listopadu 2019 do 31.12. 2020, s možností prodloužení o další dva roky.

Ilustrační foto Foto: Profimedia.cz
Dohoda vs. tvrdý brexit: Jak na Česko dopadnou obě varianty

EU a Velká Británie se tento týden na poslední chvíli shodly na nové verzi dohody o brexitu. Britský parlament o ní bude hlasovat v sobotu. Království by mělo Unii opustit ke konci října.

Jak se liší brexit s dohodou oproti variantě „tvrdého” brexitu bez dohody? Pokud dojde k dohodě, má nastat přechodné období, během kterého zůstane Spojené království v evropské zóně volného obchodu.

„To znamená, že na zboží se na ani jedné straně hranice UK - EU nebudou vztahovat cla, tedy bude platit stav jako dosud,” řekl Novinkám expert na daně z PwC ČR Aleš Reho. Během přechodného období se má dojednat přesná podoba výše cel na období od roku 2021.

Zdražení a zpoždění

V případě tvrdého brexitu se na dovoz zboží na evropské i britské straně začnou aplikovat standardní dovozní cla. „To povede ke zdražení prakticky veškerého obchodovaného zboží. Důvodem ke zdražení však nebudou jen cla samotná. Další náklady si také vyžádá zvýšená administrativa spojená se zajišťováním celního odbavení a skládáním celních záruk,” dodal Reho.

Největší objem dovozů i vývozů Česka ve vztahu k Británii tvoří automobily. V případě brexitu bez dohody by na auta začala platit cla ve výši deseti procent a u  autodílů clo mezi 3 až 4,5 procenty. U elektroniky by šlo o cla kolem šesti procent.

Významným očekávaným dopadem tvrdého brexitu by zřejmě byla také velká zdržení na hranicích, která mohou ovlivnit plynulost výroby v několika týdnech či měsících po brexitu. Zákazníci tedy mohou očekávat zpožďování dodávek.

Další odklad?

České firmy by v této souvislosti měly podívat na smlouvy s dodavateli, například ohledně smluvních pokut v případě zpoždění dodávek či ujednání ohledně možného odstoupení od smlouvy.

Nelze vyloučit ani třetí variantu, další odklad brexitu, pokud o něj země požádá a státy EU budou souhlasit. Britský premiér Boris Johnson slíbil, že do konce října vyvede Británii z Evropské unie, a to v případě potřeby i bez dohody s EU. Opakovaně ujišťoval, že o další odklad nepožádá, raději by prý skončil „mrtvý v příkopu”.

Britský parlament nicméně nedávno schválil zákon, který odchod z EU bez dohody prakticky vylučuje. Že britská vláda požádá o další odklad brexitu, pakliže se jí nepodaří do soboty ratifikovat podmínky odchodu z Evropské unie, uvedl podle televize Sky News před výborem dolní komory parlamentu i ministr pro brexit Stephen Barclay. V případě shody na dalším odkladu by se stejně jako při minulém posunu termínu na dosavadním stavu kolem cel nemělo nic měnit.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků