Hlavní obsah

Česko půjčí kolabujícímu Lotyšsku 5,6 miliardy korun

Právo, Novinky, jas, vpl, toh
PRAHA
Aktualizováno

Sněmovna v úterý schválila vydání dluhopisů v hodnotě 200 miliónů eur, tedy v přepočtu 5,58 miliardy korun, jež mají pomoci ekonomice Lotyšska, které tvrdě zasáhla ekonomická krize.

Foto: Milan Malíček, Právo

Ministr financí Miroslav Kalousek s premiérem Mirkem Topolánkem na schůzi Poslanecké sněmovny.

Článek

Peníze, které Česko prodejem obligací získá, půjčí Lotyšsku formou sedmileté bezúročné půjčky. Vládní návrh podpořili i zástupci opoziční ČSSD, projednával se ve zrychleném řízení.

"Schválí-li to Senát, poskytneme tyto prostředky Lotyšsku. Sto miliónů v roce 2009, sto miliónů v roce 2010 a Lotyšsko nám splatí tento závazek do sedmi let. Nechceme na tom vydělat ani cent. Jsme v situaci, kdy je pro nás 200 miliónů eur únosná zátěž," řekl k půjčce ministr financí Miroslav Kalousek.

Podle premiéra Mirka Topolánka je pomoc povinností každého člena EU. "Pokud si hrajeme na řádného člena EU a my si na něj nehrajeme, my tím členem jsme, a pokud se jedna z těch zemí dostane ne vlastní vinou do problémů, tak musí fungovat evropská solidarita. A paradoxně jsem to já, je to ODS a je to ČR, kdo volá po společném postupu. Pomoc je pro mě věc automatická a takhle já chápu evropskou solidaritu," řekl premiér.

Na pomoc se složí EU a MMF

Lotyšsko žádalo na pomoc celkem 7,5 miliardy eur. Tři miliardy dostane od zemí EU, 200 miliónů eur právě od ČR. Zbytek sumy, přes čtyři miliardy, dostane stát od Mezinárodního měnového fondu (MMF).

S problémy se potýkají všechny tři pobaltské země, tedy Estonsko, Lotyšsko a Litva. Ještě před několika lety země vykazovaly nejrychlejší hospodářský růst v rámci Evropské unie. Nyní se situace obrátila a země patří spíše mezi ty, co mají největší problémy. Vlády jednotlivých zemí musí škrtat výdaje, naopak zvyšují daně.

Nezaměstnanost je v Lotyšsku 10,4 procenta.foto: ČTK/AP

Lotyšsko se v poslední době přirovnává k Islandu. Ten kvůli finanční krizi stál na pokraji bankrotu. Lotyšsku se nyní daří nejhůře od začátku devadesátých let, tedy od doby, kdy se země oddělila od sovětského svazu.

„Padáme ještě rychleji, než jsme předpokládali,“ citovala BBC hlavního ekonoma tamní banky SEB Andrise Vilkise. Podle něj první a druhé čtvrtletí letošního roku lze očekávat dvouciferný propad tamního hospodářství.

Tamní vláda musela již koncem loňského roku kvůli velkým finančním problémům zestátnit Parex, jednu z největších bank v zemi.

Lotyšsko:
V zemi o rozloze 64,5 tisíce kilometrů čtverečních žije 2,24 miliónu lidí. Nezaměstnanost je v Lotyšsku nad deseti procenty. Tamní ekonomika se potýká se značnými problémy, loni tamní hospodářství pokleslo o 1,5 procenta. Letos se počítá dokonce s poklesem o sedm procent. Zemi už dokonce musel podpořit Mezinárodní měnový fond. Kvůli ekonomickému propadu hrozí v Lotyšsku sociální nepokoje.

Lotyši si z krize umí dělat i legraci

Zatímco lotyšská vláda žádá o peníze mezinárodní organizace, chodí s originálními nápady, jak krizi řešit, i tamní obyvatelstvo. Na konci loňského roku například stovky lidí podpořily petici, v níž žádají ruského miliardáře Romana Abramoviče, aby odkoupil jejich zemi sužovanou krizí.

„Drahý Romane Abramoviči, jak už asi víte, naše země zbankrotovala a v současnosti vede rozhovory s Mezinárodním měnovým fondem o tom, že se zaprodá za 7,5 miliardy eur (198 mld. korun),“ uvádělo se v dopise. „Chceme, abyste zvážili možnost koupě Lotyška: lidé jsou tu pracovití, životní prostředí čisté a je tu i dostatek místa na zakotvení vaší jachty,“ napsal neznámý iniciátor kuriózní petice.

Majetek Abramoviče se před krizí odhaloval na 23 miliard dolarů (427 mld. korun).

foto: Mapy.cz/Ondřej Lazar Krynek

Další lidé zase žádali  Švédsko, aby provedlo okupaci jejich státu. „Rádi bychom se stali švédskými občany. S radostí bychom dodržovali zákony tohoto státu, pokud by nám zaručil stejná práva, jaká mají jeho nynější obyvatelé,“ stálo v petici.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám