Článek
Loni rostlo hospodářství tříprocentním tempem, letos výkon ekonomiky zatím vzrostl o 2,7 procenta. Dynamika spotřeby domácností Česko loni zařadila do evropského nadprůměru. Celkově v evropské osmadvacítce výdaje na konečnou spotřebu domácností vzrostly o 1,6 procenta, Češi překračují tři procenta.
„Mzdy nejsou jenom nějaký papír, který dostáváte každý měsíc, to je krev pro ekonomiku,“ uvádí předseda největší odborové centrály Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Odbory požadují růst platů o osm procent
Proto odbory trvale tlačí na růst mezd a platů ve veřejné sféře i pro příští rok. Pro příští rok požadují pro učitele přidání o 15 procent, pro neučitelské profese a zdravotníky o 10 procent a pro ostatní zaměstnance veřejné sféry o osm procent.
Jestliže analytici ministerstva financí v červencové makroekonomické prognóze předpokládají pro příští rok inflaci 2,2 procenta, při nižším růstu mezd, než kolik činí inflace, by lidé přišli o reálný příjem a jejich kupní síla by poklesla.
Při očekávaném růstu hrubého domácího produktu (HDP) o více než dvě procenta by ale takové zvýšení příjmů bylo podle ekonomů absurdní. Podle analytiků je však rovněž legitimní snaha podniků minimalizovat náklady na mzdy, protože snižují nejen růst zisku, ale i možnost investic do modernizace strojního zařízení a zvyšování produktivity.
Tvorba HDP je podle Středuly z více než 50 procent tvořena spotřebou obyvatel. Z toho podle něj vyplývá, že jakýkoliv neodůvodněný výkyv na příjmové stránce obyvatel by mohl způsobit okamžitý propad ve spotřebě.
Podle Středuly pro to není ani žádný důvod, protože všeobecně ziskovost firem je na území ČR velmi vysoká, i nadstandardní ve srovnání se zeměmi západní Evropy. Z tohoto pohledu je podle šéfa odborů prostor pro růst příjmů občanů stále velký.
Hrubý domácí produkt ČR
Podle posledních údajů Českého statistického úřadu z minulého týdne hrubý disponibilní důchod (HDD) domácností v roce 2018 dosáhl 2,763 bilionu korun. V meziročním srovnání tedy Češi měli na útratu v meziročním srovnání o 186,8 miliardy korun více.
Výdaje na konečnou spotřebu domácností v běžných cenách v roce 2018 dosáhly 2,495 bilionu korun a meziročně se zvýšily o 133,7 miliardy.
Kromě zboží, na které domácnosti přímo vydávaly peněžní prostředky, domácnosti přijaly loni služby a zboží v podobě naturálních sociálních transferů ve výši 599 miliard korun. Tato částka se meziročně zvýšila o 51,5 miliardy, což je nejvíce v celém období od roku 1999, konstatují statistici.
Rizikem zůstává vývoj v zahraničí
Ministerstvo financí však ve své poslední makroekonomické predikci upozorňuje, že růst ekonomiky postavený na spotřebě nemusí být nejstabilnější. Stačí i mírný pokles exportu a menší odbyt – a firmy přestanou zvyšovat mzdy a začnou propouštět.
Jak upozorňují analytici ministerstva, Česko nemusí v dohledné době zažít jen optimální časy. Dokládají to nejistým vývojem situace okolo brexitu, poklesem výroby v Německu, eskalací obchodních sporů mezi USA a Čínou a vnitřními problémy Itálie.
Odbory zase oponují tím, že česká ekonomika je v reálném hrubém domácím produktu na úrovni 90 procent průměru Evropské unie. Produktivita práce je přitom ve srovnání třeba s Německem kolem 70 procent a mzdy jsou na úrovni 30 procent. Tento nepoměr je třeba podle odborů vyrovnávat svižnějším tempem než dosud.