Článek
Průběžné úložky domácností převýšily vybírané úspory v průměru o 993 korun, u rodin zaměstnanců dokonce o 2,4 tisíce. Vyplývá to ze zprávy ministerstva práce a sociálních věcí.
Češi se chovají racionálně a nic na tom nemění fakt, že bankám a dalším finančním institucím dluží 1,1 biliónu korun. Hypoteční úvěry má pouze 15 procent domácností, spotřebitelský úvěr má přibližně čtvrtina domácností. A zájem o další půjčky a úvěry navíc klesá.
„Při srovnání se zahraničím je zadlužení Čechů zhruba poloviční,“ potvrdila na konferenci ČNB k finančnímu vzdělávání členka bankovní rady Eva Zamrazilová.
Češi navíc spoří v tuzemské měně a většinou v netermínované formě. Vklady občanů tak přispívají k tomu, že české banky jsou v dobré finanční kondici, a pokud poskytují úvěry, čerpají z domácích zdrojů a nemusí si půjčovat u jiných bank.
Spořiví Češi pomáhají nejen tuzemským bankám, které mají díky jejich úsporám na rozdíl od mnoha bank v zahraničí dostatek finančních zdrojů, ale i státu. Ten totiž může bez větších problémů prodávat svým občanům například dluhopisy. To je důležité zejména v dobách hrozby ekonomických problémů.
Domácnosti ale bohaté nejsou
České domácnosti do dluhů a půjček zatím netlačí ani náklady na zdravotní operace, které například pro americké občany představuje finanční trauma. Nemusí si ještě brát půjčky na studium dětí, nemusí mít nutně zakoupený byt či jinou nemovitost do osobního vlastnictví, protože mohou bez větších problémů bydlet v nájemních bytech.
Přes racionální chování českých domácností se ale může situace změnit, kdyby vývoj ekonomické situace a potřeba udržet životní úroveň tlačily Čechy do půjček. Jak upozorňuje Zamrazilová, přes spořivost Čechů neoplývají české domácnosti velkým bohatstvím.
Průměr zadlužení domácností v poměru k hrubému domácímu produktu v EU činí necelých 55 procent. Finanční aktiva domácností v zemích eurozóny pak podle Zamrazilové přesahují 200 procent hrubého domácího produktu. V ČR je obdobný podíl zhruba 80 procent.
„Když tato čísla dám dohromady, tak zadlužení je vzhledem k majetku vyšší než ve vyspělých zemích,“ uvedla Zamrazilová.
Co to znamená? Domácnosti v ČR jsou ve srovnání s těmi v zemích platících eurem podstatně chudší. To podle Zamrazilové pro tuzemské domácnosti znamená vyšší riziko, že upadnou do dluhové pasti a nebudou schopny své úvěry splácet.
Potřeba udržet si životní úroveň by při změně cen a životních nákladů, při omezení různých sociálních jistot a služeb ze strany státu mohla podle ekonomů vytvářet tlak, aby se Češi začali zadlužovat více než dosud, a to právě na úkor úspor či spoření na stáří.
Předluženost domácností se totiž podle ekonomů během krize přenáší i do středněpříjmových skupin. Tedy do nejpočetnější skupiny domácností.
Kdo je adeptem na problémy
Splácíte více než polovinu svého čistého rodinného příjmu, který vám zůstane po odečtení nezbytných výdajů? Pak patříte mezi rodiny, kde by rychle měli vzít tužku do ruky a začít počítat své příjmy a výdaje.
Rodiny, jejichž náklady na splácení dluhů převyšují 50 procent čistého příjmu po odečtení nezbytných výdajů, se totiž mezi bankéři a úvěrovými ústavy považují za předlužené. Hrozí jim při sebemenším otřesu jejich příjmů kolaps nebo velké problémy se splácením. „Vývoj úvěrů domácností finanční stabilitu bank zatím neohrožuje, bude ale problémem sociálním,“ uvedla Zamrazilová.