Článek
Maďaři i lidé v jiných zemích střední a východní Evropy si před příchodem finanční krize vzali velké množství půjček v cizích měnách, aby využili nízkých úrokových sazeb v zahraničí. Pozdější oslabení domácích měn však splácení těchto úvěrů prudce prodražilo, což dotlačilo řadu dlužníků do platební neschopnosti a způsobilo potíže ekonomikám.
Ministr hospodářství Mihály Varga uvedl, že 229 000 úvěrových smluv v cizích měnách o celkové hodnotě asi 305 miliard forintů (zhruba 27 miliard Kč) se převede na domácí měnu v aktuálním tržním kurzu. Většinu z těchto půjček banky poskytly ve švýcarských francích. Celý proces by měl být uzavřen zhruba do konce tohoto roku, dodal Varga podle agentury Reuters.
Úlevy pro dlužníky
Dlužníci navíc dostanou slevy v úhrnné hodnotě asi 31 miliard forintů (2,7 miliardy korun) jako částečnou kompenzaci za oslabení kurzu forintu. O náklady na tuto úlevu se podělí vláda s bankami, které si pak odpuštěnou sumu budou moci odepsat z daní.
Vedle domácích institucí a rakouských bank Erste (matka České spořitelny) a Raiffeisen působí v Maďarsku také belgická KBC (matka ČSOB) nebo italské finanční domy UniCredit a Intesa Sanpaolo. Banky v Maďarsku dosahovaly v minulém desetiletí vysokých zisků, od roku 2010 je však vláda Viktora Orbána zatěžuje sektorovými daněmi a dalšími náklady. Kvůli nucenému převodu devizových hypoték na forinty banky v zemi utrpěly vesměs vysoké ztráty.
Polský parlament nyní projednává zákon o převodu hypoték ze švýcarských franků na zloté, který bude banky stát miliardy zlotých. Pro Polsko je to před říjnovými volbami politicky citlivý problém, protože švýcarská měna zpevnila od krize vůči zlotému o 80 procent, takže dlužníci nyní musejí splácet ve zlotých mnohem vyšší sumy. Šéf polské centrální banky Marek Belka tento problém v červnu označil za "časovanou bombu".
V Česku není braní hypoték či spotřebitelských úvěrů v zahraniční měně příliš rozšířené.