Článek
Kraje podle hejtmanů nemají zatím jasno, kde peníze na spolufinancování projektů z fondů EU získají. Proto se podle nich bude muset ve státním rozpočtu na další roky toto spolufinancování definovat. Nedostatek peněz na projekty spolufinancované EU lze podle Tlustého vyřešit i úvěry.
Příkladem toho, že kraje se stávají pouze vykonavateli administrativní činnosti, je podle Tošenovského například nárůst úředníků v Moravskoslezském kraji. "Na počátku fungování krajů měl kraj 220 pracovníků, dnes jich je 600 a příští rok se jejich počet ještě zvýší," uvedl s tím, že nárůst způsobuje právě převod řady úředních agend na kraje.
Problém se sociálními službami
Investiční výdaje krajů omezuje například nárůst administrativní činnosti, kterou musejí kraje a obce vykonávat ze zákona, ale i nedostatečné kompenzace ze strany státu. "Stát v návrhu rozpočtu navýšil kompenzaci za výkon státní správy o pět procent. Kraje ovšem nyní tuto činnost hradí až ze 40 procent," uvedl hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský.
Další omezení vyplývá z platnosti některých norem, mezi něž patří i nově schválený zákon o sociálních službách. Podle Tlustého je v principu zákon správný. Ovšem na počátku roku kraje přijdou o část peněz na financování sociálních ústavů, protože zákon umožňuje vyplácet podporu i přímo, tedy konkrétním lidem. "Ministerstvo financí proto vyčlenilo na pokrytí výpadku těchto příjmů 4,7 miliardy korun, což minulá vláda v rozpočtu neučinila," uvedl Tlustý.