Článek
Vstoupí-li její návrh v platnost, může živitel podat žádost o zaplacení dlužných alimentů, pokud jeden z rodičů dva měsíce neplatí výživné. Ze státní kasy by podle věku dítěte dostával 1760 až 2860 korun měsíčně. Nárok na výplatu by měli jen sociálně slabší živitelé dítěte -příspěvek je vázán na příjem maximálně do výše trojnásobku životního minima - tj. méně než 13 tisíc korun. Opatření by se nyní týkalo zhruba 30 tisíc dětí.
Kristýně měl exmanžel dávat měsíčně na dítě dva tisíce korun. Peníze však neposílal zhruba tři roky. "Z mého malého platu jsme přežívali jen díky rodičům. Exmanžel někdy i platil, třeba jednou za tři měsíce poslal tisícovku. Celkem mi však dlužil asi 60 tisíc," řekla Kristýna.
Pachatelé nejsou posíláni do vězení
Ministerstvo spravedlnosti Právu sdělilo, že podobný přístup neplatičů alimentů je běžný. Před soud se mohou dostat až po určité době, a to, že sem tam nějakou korunu pošlou, řízení oddaluje. Jen letošní první čtvrtletí bylo přitom v Česku za zanedbání placení výživného odsouzeno 1893 osob. "Není to jako v případě krádeže. Pachatel nemá být potrestán vězením, to je poslední hrozba - cílem je z něj dostat peníze," sdělil Právu tiskový odbor ministerstva spravedlnosti.
Exmanžel Kristýny nikdy potrestán nebyl. "Na policii mě odkázali na exekutory, ale on v jednom zaměstnání nikdy dlouho nevydržel, většinou chodil jen na brigády. Takže exekutoři vždy přišli pozdě," popsala obtíže s vymahatelností dluhu.
Peníze od něj nikdy nedostala. Před několika měsíci zemřel a stát jí od té doby pro syna vyplácí sirotčí důchod. Dětí v rozpadlých svazcích v ČR přibývá.
Češi na špici EU
Češi spolu s Litevci a Estonci vedou žebříček rozvodovosti v zemích EU. Každý rok u nás končí okolo třiceti tisíc manželství. Zhruba stejný je i počet nezletilých dětí, které soudy v drtivé většině svěří do péče matky. V sedmi procentech vyrůstají s otcem.
V posledních letech přibývá rozsudků, kdy jsou děti po rozvodu svěřeny do společné či střídavé péče obou rodičů. Zatímco v roce 2000 takto soud rozhodl v 1,3 procenta případů, o čtyři roky později to bylo 2,4 procenta. Průměrné měsíční alimenty na jedno vyživované dítě dosahují téměř 1580 Kč. Skutečné náklady na zajištění jeho základních potřeb přitom podle statistik dosahují 6350 Kč.
Souhlas většiny Sněmovny
V úterý zákon o tzv. státních alimentech podpořilo 117 poslanců. "Většina ve Sněmovně byla poměrně velká, nepodpořila ho pouze levice, ale také část lidovců. Nechci předjímat rozhodnutí prezidenta, ale doufám, že je natolik rozumný a uvážlivý, že uzná, že děti potřebují pomoc," řekla Čurdová.
Pokud prezident zákon odmítne, v tomto volebním období už nemůže projít. Čurdová ho chce nové Sněmovně předložit znovu, jestliže ve volbách uspěje. Úřady podle ní mají lepší páky, jak z neplatičů peníze dostat. "Stát má prostě silnější pozici než osamocená žena," shrnula.
Kristýně nový zákon k dlužným šedesáti tisícům nepomůže, zpětně platit nebude.