Podle mluvčí SOS Ivany Pickové může prohraný spor stát klienty ČSOB mnohem méně peněz a čím více lidí se k žalobě připojí, tím menší částka na každého účastníka v případě prohry připadne. K výzvě SOS se již připojilo několik desítek klientů ČSOB.

SOS odhaduje, že klient ČSOB by měl v případě, že soud žalobě vyhoví, získat zhruba 1700 korun. Soudní poplatek, který zákazník zaplatí, činí 600 korun, navíc 15 procent z vysouzené částky připadne právní kanceláři. Pokud SOS spor vyhraje, soudní poplatek lidé podle Pickové dostanou zpět. V případě neúspěchu se ale může stát, že se klienti banky budou podílet na úhradě nákladů právního zastoupení ČSOB. Mluvčí ČSOB Milan Tománek tvrdí, že klienti, kteří banku zažalují a neuspějí, přijdou na soudních poplatcích o zhruba 4500 korun.

Picková dnes řekla, že na sdružení se nyní obracejí lidé, kteří se kvůli těmto informacím ČSOB o vysokých nákladech bojí k podání žaloby připojit. "Podle názoru některých spotřebitelů má současné mediální vystupování ČSOB jediný cíl - klienty zastrašit. Setkáváme se však i s opačným efektem. Někteří spotřebitelé mají zájem se zapojit právě v důsledku tohoto chování ČSOB, které považují za arogantní a mocenské," uvedla Picková.

Jedno řízení

SOS podle Pickové předpokládá, že většina chystaných žalob na ČSOB bude spojena do jednoho řízení, ve kterém by se případné náklady na právní zastoupení banky rozdělily. Picková vypočetla, že při účasti 100 klientů by v případě prohraného soudního sporu připadla na jednu osobu částka 300 korun, při 50 účastnících 345 korun a při 425 žalujících by to bylo méně než 100 korun.

Pokud klienti spor s bankou prohrají, nebude po nich SOS ani právní kancelář požadovat odměnu za zastupování. Vyjádření ČSOB k výpočtu nákladů se zatím nepodařilo získat.

"Výše hrozících nákladů tak záleží hlavně na samotných spotřebitelích. Pokud jich najde odvahu se ozvat proti silnému hráči velké množství, mohou být i v případě nečekané prohry jejich ztráty jen minimální. Věříme, že spotřebitelé budou připraveni aktivně prosazovat svá práva a nejen na poplatky nadávat," uvedla Picková.

Otevřený dopis

SOS chce, aby klienti největší české banky dostali zpátky peníze, které zaplatili na poplatcích za vedení účtu, za zrušení účtu, za neoprávněnou reklamaci transakce platební kartou a za takzvaný neadresný poplatek. ČSOB s výtkami nesouhlasí. Podle Tománka SOS nikdy neřeklo důvod, proč by měl být poplatek za vedení účtu a zasílání výpisů protiprávní. Vedení účtu je službou, s níž jsou spojeny náklady, řekl.

Banka navíc v úterý sdružení zaslala otevřený dopis s deseti otázkami, ve kterých žádá vyjasnění řady problémů. ČSOB mimo jiné uvádí, že poplatky existují všeobecně v odvětví služeb. V energetice jde o paušální platbu za elektroměr nebo v telekomunikacích za pevnou linku. Banka také nechápe, proč SOS nechce zažalovat i další banky, které účtují stejné poplatky jako ČSOB.

SOS odpovědělo, že je přesvědčeno, že účtování poplatků uvedených ve veřejné výzvě je protiprávní, a že nebude vyčerpávajícím způsobem jinde než u soudu vysvětlovat důvody svého postupu vůči ČSOB.

"Právní argumentace bude přesně formulována v žalobě na banku. SOS nepovažuje za korektní a vhodné zveřejňovat právní argumentaci před zahájením soudního řízení," uvedla Klára Přikrylová z SOS.