Meziročně se zvýšil počet volných pracovních míst. Zaměstnavatelé jich v červnu prostřednictvím úřadů práce nabízeli 342 510.

„Ze strany zaměstnavatelů stále přetrvává zájem o nové zaměstnance, převážně v technických a dělnických oborech. Zároveň preferují možnost zaměstnávat na řadu pozic cizince. Trh práce ovlivňují též sezónní práce, které jsou v plném proudu,“ řekla ředitelka Úřadu práce ČR Kateřina Sadílková.

Nejvíce volných pozic chtějí obsadit zaměstnavatelé v Praze (72 705), ve Středočeském (56 112), v Plzeňském (37 409), Jihomoravském (26 816) a Pardubickém (26 130) kraji. Nejnižší nezaměstnanost je v Pardubickém kraji – 1,7 procenta. Následuje Praha a Plzeňský kraj.

Nezaměstnanost v regionech

Nezaměstnanost v regionech

FOTO: Martin Havelka, Novinky

„Podíl nezaměstnaných registrovaných na úřadech práce se i v červnu držel na svém historickém minimu. Zpomalování ekonomiky se tedy zatím nepromítá do zvyšování nezaměstnanosti. Pondělní data z průmyslu ale naznačila, že zaměstnanost v tomto sektoru se snižuje. Je ale vidět, že jsou sektory, kde je trh práce stále velmi napjatý, a ty jsou schopny absorbovat pracovníky z průmyslu, kteří práci ztrácejí,” komentoval ekonom Komerční banky Viktor Zeisel.

V červenci na trh práce přijdou čerství absolventi, a podíl nezaměstnaných se tak začne zvyšovat, odhaduje analytik.

„Navíc se domníváme, že i zpomalování ekonomiky si vybere daň na trhu práce, podíl nezaměstnaných přestane klesat a jeho trend se spíše otočí. Nezaměstnanost v Česku však zůstane i tak velmi nízká, když se podíl nezaměstnaných bude pohybovat okolo tří procent,” uzavřel.

Rozdílná metodika statistických úřadů a úřadů práce
Úřad práce ČR uvádí počet nezaměstnaných registrovaných na úřadu a porovnává ho s počtem všech lidí ve věku mezi 15 a 64 lety, kteří žijí na daném území. Rozdílnou metodiku používá Český statistický úřad (ČSÚ).
ČSÚ na základě vlastního šetření prováděného v domácnostech měří takzvanou obecnou míru nezaměstnanosti podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO). Výsledek se týká lidí ve věku mezi 15 a 64 lety a počítá se jako poměr nezaměstnaných a ekonomicky aktivních.
Statistické šetření umožňuje podchytit i velkou skupinu lidí bez práce, kteří si práci nehledají, neboť často nevěří, že by ji mohli nalézt.
Eurostat vychází ze stejné metodiky jako ČSÚ, jehož údajů využívá. Rozdíl je jen ve věkové kategorii. Eurostat porovnává nezaměstnanost lidí ve věku mezi 15 a 74 lety.