Článek
„Pokles přímých zahraničních investic v České republice dáváme do souvislosti zejména s napjatým pracovním trhem v posledních letech a s tím souvisejícím rychlým růstem mzdových nákladů. Zahraniční investoři dnes v ČR mají obrovský problém nalézt volnou a kvalifikovanou pracovní sílu, což je od velkých investic samozřejmě odrazuje,“ uvedl k tomu ředitel oddělení fúzí a akvizic společnosti EY v České republice Štěpán Flieger.
Také podle Jany Kohoutové z agentury CzechInvest, která čísla za loňský rok zveřejní až příští měsíc, noví investoři při rozhodování o lokalizaci svého projektu zohledňovali zejména komplikovanější situaci na trhu práce.
Zahraniční investoři dnes mají obrovský problém nalézt v ČR volnou a kvalifikovanou pracovní sílu.
„To v praxi znamenalo umístění investice v jiném státě, především střední a východní Evropy,“ sdělila Právu Kohoutová. V minulém roce se v České republice rozhodly investovat například IT společnosti The Remote Lab v Ostravě nebo Wandera v Brně.
V dalších letech se chce CzechInvest zaměřovat na lákání hlavně investic s vysokou přidanou hodnotou, tedy high-tech projektů. „Připravovaná novela zákona o investičních pobídkách klade důraz na prokázání přidané hodnoty a regionálního přínosu investice. V příštích letech očekáváme zájem investorů například v oblasti letectví, pokročilých automobilových technologií jako například samořiditelných aut či vývoje softwaru,“ uvedla Kohoutová.
Atraktivita Evropy klesá
V celé Evropě počet realizovaných přímých zahraničních investic klesl loni meziročně o čtyři procenta. Uskutečnilo se jich celkem 6356. Přes tento nepříznivý obrat, který přišel po šesti letech nepřetržitého růstu, je podle expertů EY loňský výsledek velice dobrý, druhý nejlepší za bezmála dvě dekády.
Na historickém maximu jsou přitom zahraniční investice do digitálních technologií. Jen asi třetina (37 %) oslovených vrcholových manažerů ale věří, že se atraktivnost Evropy pro zahraniční investory v příštích třech letech zvýší. V loňském průzkumu to byla celá polovina.
Dva největší evropské trhy, tedy Velká Británie a Německo, na které připadá celkem asi třetina přímých zahraničních investic směřujících do Evropy, loni zaznamenaly shodně 13% pokles (v Británii se uskutečnilo 1054 investičních projektů a v Německu 973). V Británii je nejvíc postižen výrobní průmysl, v Německu automobilový průmysl.
„Zahraniční, především američtí investoři Británii tradičně vnímali jako bránu, která jim otevírá přístup do ostatních zemí Evropské unie. Samozřejmě je řada jiných konkurenčních výhod, které si Británie zachovala, jako je například flexibilní pracovní trh nebo stabilní právní řád. Ale trvalá nejistota posledních tří let, co se táhne kauza brexit, investory nutí, aby se poohlédli po jiných trzích, protože už nechtějí čekat, jak jednání nakonec dopadnou,“ upozornila Magdalena Souček, vedoucí partnerka EY v České republice a v části regionu střední a jihovýchodní Evropy.
| Investice do digitálních technologií v EU se za pět let zdvojnásobily |
|---|
| Samé návštěvy, ale kde jsou ty investice? ptal se Babiš čínského premiéra |
Na Británii se tak pomalu dotahuje Francie, ačkoliv ani tam loni přímé zahraniční investice nerostly takovým tempem jako v roce 2017. „Pokud budou pokračovat Macronovy reformy, očekává se, že Francie už letos vystřídá Británii na pozici evropské jedničky. Nicméně právě s francouzským prezidentem se pojí i určité obavy investorů, protože jeho role je podle nich pro další úspěšné pokračování reforem příliš klíčová,“ uvedla Souček.
V Německu na přímých zahraničních investicích stojí tamější export. „Jejich aktuální pokles je důsledkem obav z možné obchodní války kvůli nevyvážené obchodní bilanci,“ dodala Souček.