Bionafta tvoří 31,62 procenta průmyslového zpracování řepky olejné. Tímto číslem v minulosti argumentoval premiér Andrej Babiš (ANO), když bagatelizoval vliv povinného přimíchávání biopaliv do pohonných hmot na bující lány řepky na českých polích.

„Pan premiér správně interpretoval fakt, že pouhá třetina je využívána na výrobu MEŘO (bionafty),“ řekl již tehdy Novinkám mluvčí resortu Vojtěch Bílý.

Nedodal však, že premiér chybně uvedl, že 75 procent řepky se využije k potravinářským účelům. Zpráva ministerstva zemědělství to vyvrací. Ve skutečnosti jde jen o 39,27 procenta.

Využití semene řepky na biopaliva

Využití semene řepky na biopaliva

FOTO: Martin Havelka, Novinky

Přimíchávání biosložky
Dodavatelé pohonných hmot musí nyní přimíchávat povinně alespoň 4,1 procenta biosložky do benzínu a do nafty šest procent.

Je to tak vůbec poprvé, kdy jde více řepky na potravinářské účely než na bionaftu. Rozdíl činí zhruba sto tisíc tun. Celkem bylo přitom průmyslově zpracováno 1191,4 tisíce tun.

MEŘO (metylesther řepkového oleje) je bionafta v pravém slova smyslu, která se využívá pro povinné přimíchávání biosložky do motorové nafty. Kromě toho se z ní vyrábějí vysokoobjemová biopaliva osvobozená od spotřební daně.

Právě povinné přimíchávání biopaliv do pohonných hmot a osvobození vysokoobjemových biopaliv od spotřební daně má podle analytiků významný vliv na poptávku po MEŘO.

„Pokud by povinné přimíchávání i osvobození od daně skončilo, řepky by se pěstovalo méně než dnes, a to se všemi pozitivními i negativními důsledky z toho vyplývajícími,“ uvedl Petr Baranyk ze Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin.

Polovina tržeb Preolu z Babišova fondu je z bionafty

Řepka je přitom v Česku výbušné politické téma. Největším producentem MEŘO je totiž Preol z koncernu Agrofert, který patří do svěřenských fondů premiéra Andreje Babiše (ANO).

I když firmy formálně nejsou jeho majetkem, stále je beneficientem fondu, což znamená, že veškeré zisky všech firem ve fondu patří Babišovi.

Preol ve své poslední výroční zprávě uvádí, že bionafta (MEŘO) se na jeho tržbách podílí z 56,6 procenta. Mezi další jeho výrobky patří destilovaný glycerin, řepkový šrot, neutralizovaný řepkový olej. Glycerin a řepkový šrot jsou přitom vedlejšími produkty jeho výroby.

Lán řepky (ilustrační foto)

Lán řepky

FOTO: Pascal Rossignol, Reuters

Preol nicméně není jediným producentem a dodavatelem methylesteru. Například polostátní společnost Čepro podle Registru smluv kupuje nebo kupovala MEŘO pro přimíchávání biosložky do pohonných hmot mimo jiné od další společnosti z koncernu Agrofert – Primagra – nebo od slovenské firmy Meroco.

EU od podpory biopaliv ustupuje

Podpora biopaliv od svého zavedení v EU vzbuzuje kontroverze. Původním cílem bylo navýšit jejich podíl na trhu pohonných hmot do roku 2020 na 10 procent. Politici od toho zprvu slibovali snižování emisí uhlíkových plynů, především CO2, které mají vliv na globální změnu klimatu.

Studie z univerzity v Barceloně v roce 2008 naznačila, že v případě bionafty jsou přínosy minimální a převažují negativní dopady na půdu a krajinu.

EU proto postupně podpory upouštěla a došlo k zastropování podílu biopaliv na trhu pohonných hmot na sedm procent. Pokud by k zastropování nedošlo, do roku 2020 by podle studie nevládní organizace Transport and Environment (Doprava a životní prostředí, T&E) z roku 2016 podpora biopaliv vedla ke zvýšení emisí o 3,7 procenta.

I po zavedení stropu by byl dopad podpory na emise negativní. Proto studie doporučila konec biopaliv v EU po roce 2020.