Zámečnictví sídlí ve Stéblové na Pardubicku. „Evropská komise poukazuje na případ zámečnictví sídlícího v obci s 240 obyvateli v souvislosti s projektem z roku 2016 z Operačního programu Zaměstnanost,” napsal deník.

Částka 1,9 milionu korun byla určena na školení zaměstnanců. Zámečnictví však tvoří jen manželský pár a zaměstnance nemá.

„Vůbec netuším, jak jsme se dostali do nějaké zprávy o dotaci,” řekl Hospodářským novinám Šejvl. „V našem účetnictví rozhodně nic takového nemáme,” dodal.

Podle projektu by si přitom Šejvl ani tak na moc peněz nesáhl. Pro jeho zámečnictví mělo být určeno jen 10 tisíc korun. Zbylá část z 1,9 milionu korun by šla Synthesii z koncernu Agrofert.

„Důvod účasti malé firmy byl zřejmý: měl zvýšit šanci na dotace, které byly určeny zejména pro malé nebo střední firmy. A takovou podmínku Synthesia, coby jeden z největších zaměstnavatelů v Pardubicích, nesplňuje,” dodal deník.

Sami jsme to zastavili, hájí se Synthesia

Synthesia a Agrofert se hájí tím, že firma projekt nakonec zastavila a školení financovala z vlastních prostředků. „Sama Synthesia projekt zastavila, a to kvůli nemožnosti naplnit sledované indikátory – nešlo zajistit potřebný počet účastníků školení, rovněž hodnocení školení nebylo jednoznačně pozitivní. Proto ani nebyla proplacena žádná finanční podpora projektu,” sdělil Novinkám mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka.

„Žádost byla podána ve spolupráci s agenturou, která doporučila spojení s dalším partnerem – malou firmou, a to kvůli win-win principu: malá firma by se do programu nemohla zapojit kvůli podmínce minimální výše celkových způsobilých výdajů 500 tisíc korun, naopak velký podnik díky malému partnerovi získá bodový bonus,” dodal Hanzelka s tím, že takový postup prý doporučuje i řídící orgán Operačního programu Zaměstnanost.

„Proto došlo ke spojení se Zámečnictvím Šejvl. Projekt pak skutečně získal bonus 10 bodů do hodnocení, nicméně i bez tohoto bonusu by projekt získal dostatek bodů,” uzavřel Hanzelka s tím, že Šejvlova odpověď je pochopitelná vzhledem k časovému odstupu. Projekt prý byl podán v roce 2016 a kurzy měly být v roce 2018. Blíže to nevysvětlil.

Česko by mělo vracet dotace pro Agrofert

Premiér Andrej Babiš (ANO) podle návrhu auditní zprávy Evropské komise (EK) měl po celou dobu svého vládního působení porušovat zákon o střetu zájmů.

Stará verze tohoto zákona ale neomezovala přístup k evropským fondům. Proto navrhuje EK vrácení poskytnutých dotací pro holding Agrofert až od února 2017, kdy vstoupila v účinnost novela zákona označovaná jako lex Babiš, která výslovně zakazuje dotace pro firmy ovládané členy vlády.

Babiš vložil firmy do svěřenského fondu. I když formálně nejsou jeho majetkem, stále je beneficientem svěřenského fondu, což znamená, že veškeré zisky všech firem ve fondu patří Babišovi.

Hospodaření Agrofertu v roce 2017
Konsolidovaný zisk 4,8 miliardy Kč
Konsolidované tržby 155,1 miliardy Kč
Dotace na provoz
1,347 miliardy Kč
Dotace na investice
607 milionů