Dopis je adresován například spolkové kancléřce, prezidentovi, poslancům, německým vědcům a aktivistům, ale i německým občanům obecně.

Autoři na Němce apelují, aby „přehodnotili své rozhodnutí ukončit užívání jaderné energie, případně aby je alespoň odložili do chvíle, kdy zcela opustí od využívání fosilních paliv v energetickém sektoru“.

„To by urychlilo proces dekarbonizace, což by dalo příklad a naději dalším zemím naší planety, které budou v budoucnu činit rozhodnutí ohledně budoucnosti vlastních energetických systémů a ohledně své role ve snaze zamezit změně klimatu,“ píší vědci.

Autoři, mezi nimiž jsou polští fyzici, biologové, ekologové či filosofové, připomínají závěry Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC). Podle něj pouze rapidní odklon od fosilních paliv může zajistit, aby nárůst globální teploty výrazně nepřekročil 1,5 stupně Celsia.

KOMENTÁŘ: Boj proti jaderným elektrárnám se podílí na globálním oteplování – Bohumír Žídek

Aby se podařilo naplnit cíl výrazně nepřekročit hranici 1,5 stupně, emise CO2 vypouštěné lidstvem do ovzduší by musely do roku 2030 klesnout o 45 procent ve srovnání s rokem 2010, připomínají vědci. „Ve většině scénářů, kde se oteplení podaří udržet pod nebo mírně nad hranicí 1,5 stupně, se počítá s nárůstem podílu jaderné energie na výrobě elektřiny,“ dodali.

Německo má v plánu do roku 2022 zcela ustoupit od jaderné energie. Výroba elektřiny v jaderných elektrárnách v letech 1990 až 2017 se snížila ze 152,5 miliard kilowatthodin na 117 miliard kilowatthodin. Zároveň se za stejné období Němcům podařilo snížit množství elektřiny produkované v uhelných elektrárnách snížit z 311,7 miliardy kilowatthodin na 223,8. Aby však obnovitelné zdroje zcela nahradily oba zdroje, musely by vykrýt výrobu ještě dalších 340 miliard kilowatthodin.

Podle autorů dopisu Německo tímto způsobem hazarduje se splněním cíle udržet globální změny klimatu pod kontrolou. Pokud by oteplování planety pokračovalo stávajícím tempem, hranice 1,5 stupňů Celsia by byla překonána mezi lety 2030 a 2052.