Vláda v dokumentu připomněla, že růst celé EU loni táhla domácí poptávka a například příspěvek čistého exportu byl téměř zanedbatelný. K růstu o 2,4 procenta, který v ČR očekává příští rok, vláda do Bruselu napsala: „Růst HDP by měl být tažen výhradně domácí poptávkou, a to zejména spotřebou domácností a investicemi do fixního kapitálu.“

Spotřeba domácností se má v příštím roce podle předpokladů ministerstva financí zvýšit o 2,8 procenta.

Analytici ale v tomto plánu spatřují riziko. „Už samotné konstatování, že spotřeba potáhne ekonomiku, není zrovna optimální. Ekonomiku mají táhnout i export a investice, to je záruka dlouhodobé prosperity,“ řekl Právu ekonom České spořitelny Petr Zahradník.

„Rozšířil se názor, že je vlastně jedno, co stimuluje růst, co táhne HDP,“ upozornil Štěpán Křeček z BH Securities. „Spotřeba domácností ale finanční prostředky jednorázově utratí, což má krátkodobý efekt. Spotřeba domácností nemá dlouhodobý multiplikační efekt jako investice,“ podotkl.

Podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy může být růst spotřeby v příštím roce slabší. Lidé mohou začít velké nákupy a spotřebu odkládat. A nemusí to být jen proto, že ekonomika zpomaluje a může tak skončit období nízké nezaměstnanosti a výrazného růstu mezd. Impulzem mohou být i zdánlivě neekonomické faktory, jako je obava z budoucnosti.

Kovanda v té souvislosti připomíná dopady celní války USA a Číny, potažmo i USA a EU, a další nejistoty panující dnes v globální ekonomice. „Atmosféra očekávání problémů vede k omezení spotřeby u občanů, odkládání velkých rodinných investic s dopady do HDP,“ připomněl Kovanda.

Dvousečný efekt

Jak ale také upozornil Křeček, spotřeba má dvousečný efekt. „Růst postavený na spotřebě i v době, kdy se ekonomice nemusí dařit, je totiž často růstem na dluh,“ poznamenal.

Vláda sice nechala růst platy a zvyšuje důchody a dávky, aby podpořila spotřebu, avšak pokud se dostaví nižší ekonomický růst a vybere se méně daní, budou jí chybět peníze. Východiskem pak může být rostoucí rozpočtový schodek nebo zvyšování daní.

Podle průzkumu Českého statistického úřadu je ovšem důvěra občanů v ekonomickou budoucnost zatím stále vysoká. Také vláda si je rizik růstu postaveného převážně na spotřebě dobře vědoma. Proto i v Konvergenčním programu Brusel upozorňuje, že „česká ekonomika se zřejmě nachází za vrcholem hospodářského cyklu“.

I proto ministři hledají další dodatečné příjmy. Je to patrné například v návrzích na růst spotřebních daní u lihovin, tabáku či hazardu, anebo ze snah o zavedení digitální daně. Koaliční ČSSD tlačí také na vyšší zdanění bank.