Náměstek ministra dopravy Jakub Kopřiva nejprve podepsal souhlasné stanovisko s návrhem na zrušení přimíchávání. Po čtyřech dnech ministr Ťok stanovisko změnil na nesouhlasné, což posléze potvrdil i Novinkám.

„MD dalo k poslanecké novele zákona o ochraně ovzduší skutečně kladné stanovisko, které jsem změnil. O žádný veletoč se nejedná, byl jsem několik dní v zahraničí a původní stanovisko podepsal náměstek, který mě zastupoval,“ uvedl Ťok.

„Je možné, že se čeká na rozhodnutí EU, podle které je zatím stále platná povinnost dosáhnout do roku 2020 sedmiprocentního podílu paliv z obnovitelných zdrojů na trhu pohonných hmot,“ řekl Novinkám agrární analytik Petr Havel.

„V Evropském parlamentu se přitom několikrát navrhovalo snížení tohoto podílu na 3,8 procenta, případně o zrušení této povinnosti, ale zatím se toho nedosáhlo,“ dodal.

Přimíchávání biosložky
Dodavatelé pohonných hmot musí nyní přimíchávat povinně alespoň 4,1 procenta biosložky do benzínu a do nafty šest procent.

Podle Ťoka ministerstvo uznává problematičnost biopaliv takzvané první generace. „Kapacity pro výrobu biopaliv druhé generace u nás chybí. Jedinou možností by bylo je dovážet. Vláda přechod na biopaliva druhé generace podporuje, ale musí to být postupný přechod,“ uvedl ministr.

Biopaliva druhé generace
U biopaliv druhé generace je surovinou takzvaná nepotravinářská biomasa, například lesní biomasa včetně těžebních zbytků, zemědělský odpad (sláma, seno, kukuřičné, řepkové a jiné zbytky), energetické rostliny (křídlatka, čirok, šťovík) či biologický odpad z domácností. Jde například o bioetanol, methanol nebo biobutanol z bioetanolu.
Zdroj: Edvard Sequens, Calla.cz  

Biopaliva první generace jsou v Česku kontroverzní zejména v kontextu pěstování řepky olejky. Ta se u nás v posledních letech stabilně pěstuje na zhruba 400 tisících hektarech. Zhruba z poloviny průmyslově zpracovaných semen řepky se vyrábí methylester řepkového oleje (MEŘO), vyplývá ze situační zprávy ministerstva zemědělství o olejnínách.

MEŘO je bionafta v pravém slova smyslu, která se využívá pro povinné přimíchávání biosložky do motorové nafty. Kromě toho se z ní vyrábějí vysokoobjemová biopaliva osvobozená od spotřební daně.

Bionafta tvoří přes polovinu tržeb Preolu z Babišova fondu

Největším producentem MEŘO je Preol z koncernu Agrofert, který patří do svěřenských fondů premiéra Andreje Babiše (ANO). Právě za Babišovu stranu je ve vládě i ministr dopravy Ťok.

Preol ve své výroční zprávě uvádí, že bionafta (MEŘO) se na jeho tržbách podílí z 56,6 procenta. Mezi další jeho výrobky patří destilovaný glycerin, řepkový šrot, neutralizovaný řepkový olej. Glycerin a řepkový šrot jsou přitom vedlejšími produkty jeho výroby.

Lán řepky (ilustrační foto)

Lán řepky.

FOTO: Pascal Rossignol, Reuters

Preol však není jediným producentem a dodavatelem methylesteru. Například polostátní společnost Čepro podle Registru smluv kupuje nebo kupovala MEŘO pro přimíchávání biosložky do pohonných hmot mimo jiné od další společnosti z holdingu Agrofert – Primagra nebo od slovenské firmy Meroco.

„Samozřejmě lze spekulovat o tom, že pokračování produkce MEŘO z řepky je zájmem premiéra, jehož firmy jsou dominantním producentem MEŘO v České republice,“ uvedl analytik Havel.

„Osobně dlouhodobě tvrdím, že k poklesu ploch řepky nejen u nás může dojít jen na základě rozhodnutí EU o dobrovolně stanoveném podílu obnovitelných zdrojů na trhu pohonných hmot, o kterém by si rozhodovaly samy členské země,“ uzavřel Havel.

EU od podpory biopaliv ustupuje

Podpora biopaliv od svého zavedení v EU vzbuzuje kontroverze. Původním cílem bylo navýšit jejich podíl na trhu pohonných hmot do roku 2020 na 10 procent. Politici od toho zprvu slibovali snižování emisí uhlíkových plynů, především CO2, které mají vliv na globální změnu klimatu.

Studie z univerzity v Barceloně v roce 2008 naznačila, že v případě bionafty jsou přínosy minimální a převažují negativní dopady na půdu a krajinu.

EU proto postupně podpory upouštěla a došlo k zastropování podílu biopaliv na trhu pohonných hmot na sedm procent. Pokud by k zastropování nedošlo, do roku 2020 by podle studie nevládní organizace Transport and Environment (Doprava a životní prostředí, T&E) z roku 2016 podpora biopaliv vedla ke zvýšení emisí o 3,7 procenta.

I po zavedení stropu by byl dopad podpory na emise negativní. Proto studie doporučila konec biopaliv v EU po roce 2020.