„Ta slova považujeme přinejmenším za překvapivá, protože s českým pivem nikdy žádný problém nebyl. Polská strana jej jako příklad možného odvetného opatření zjevně zvolila z čistě symbolických důvodů,“ řekl Šámal.

Není podle něj žádný důvod se domnívat, že by slova o zavedení kontrol českého piva měla racionální základ.

Čtěte také
Problémy s masem zveličujete, protože na nás nestačíte, míní polský ministr

„Dopady takových opatření nebudeme komentovat, jak je z předchozí odpovědi patrné, nepředpokládáme, že by Polsko opravdu reálně uvažovalo o jejich zavedení,“ uzavřel.

České pivo má podle něj skvělé renomé, které slova polského ministra nemohou negativně ovlivnit.

Příjemci polského hovězího masa v ČR musí ode čtvrtka kontrolovat maso na bakterie salmonely, do vyhovujících výsledků v akreditované laboratoři ho nemohou uvolnit na trh. Za porušení hrozí až dvoumilionová pokuta.

Čtěte také
Budeme kontrolovat české pivo, uvažuje polský ministr

„Zkontroloval jsem kvalitu českého piva: teplotu, trvanlivost a obsah sladu. Vše v pořádku,“ uvedl ve čtvrtek na Twitteru ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) u fotografie s pivem.

Česko loni vyvezlo podle údajů Českého statistického úřadu do Polska pivo za 614,7 milionu korun, předloni šlo o vývoz za 556,9 milionu korun.

Problémy s polskými potravinami
Sérii zpráv o problematické kvalitě polských potravin zahájila v roce 2012 takzvaná solná aféra. Firmy zapletené v Polsku do tohoto skandálu prodávaly technickou sůl označenou za jedlou výrobcům uzenin, zpracovatelům ryb či pekárnám. Z těchto výroben se mohla dostat do obchodů v Polsku a zřejmě i do zahraničí.
V roce 2013 se na českém trhu objevilo koňské výsekové maso z Polska obsahující analgetikum fenylbutazon, které se nesmí dávat zvířatům určeným k lidské stravě. Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) také zakázala prodej polských kvašených okurek a kysaného zelí, které obsahovaly zakázanou kyselinu mravenčí. Problémy byly v ČR i s polským kakaem, které ve skutečnosti obsahovalo pouze 80 procent kakaa a zbytek tvořila dřevitá hmota z drcených kakaových slupek.
V minulosti také veterináři opakovaně našli salmonelu v kuřecím, v krůtím i vepřovém mase dovezeném z Polska. Asi největší případ z poslední doby se týkal vajec - v říjnu 2016 zakázala Státní veterinární správa (SVS) na základě zprávy z evropského systému rychlého varování RASFF prodej 3,5 milionu polských vajec, které mohly obsahovat bakterie salmonely.
V únoru 2017 vyvolala pozornost zpráva SVS o tom, že v Jablonci nad Nisou prodala jedna z firem zhruba 1,9 tuny kuřecího masa, které obsahovalo i bakterie salmonely. Celkem do Česka přišlo z Polska 3,6 tuny závadného masa, část veterináři stáhli, část šla do odpadu při úpravě. O měsíc později SZPI varovala spotřebitele, aby nejedli půlkilogramový mix polského mletého masa, který také obsahoval bakterie salmonely. SZPI vložila informaci do RASFF.
Během roku 2017 i loni se několikrát objevily problémy s polskými jablky a některými druhy zeleniny, ve kterých zjistila SZPI nadlimitní množství pesticidů.
V srpnu 2017 vypukl skandál s jedem ve vejcích. Na trhu v několika zemích Evropy včetně ČR a Slovenska se objevily miliony vajec a výrobků z nich obsahujících fipronil. V Česku pocházela podle veterinářů vejce s jedem z různých chovů z Polska. Také na Slovensko byla dodána z Polska vejce kontaminována fipronilem.