Čína tajně cvičila ruské vojáky pro válku na Ukrajině

Výcvik se podle agentury Reuters zaměřoval na používání dronů, prostředků elektronického boje, letounů a obrněnců čínské provenience. Odehrával se ve vojenských zařízeních v Pekingu a v Nankingu, kde bylo vycvičeno zhruba 200 ruských vojáků.

Dohoda z července 2025, na jejímž základě vše probíhalo, zakazovala zveřejňování a poskytování informací třetím stranám. Peking tak mohl opakovaně zdůrazňovat svou neutralitu v konfliktu a prezentovat se jako mírotvůrce.

Výcvik na operační a taktické úrovni ruského vojenského personálu, který se poté účastní bojů na Ukrajině, však podle agentury ukazuje, že Čína je do války zapojena mnohem přímočařeji, než se dříve předpokládalo. Uvedl to příslušník jedné ze zmíněných evropských tajných služeb, který si kvůli citlivosti informací přál zůstat v anonymitě.

„V otázce ukrajinské krize Čína důsledně zastává objektivní a nestranný postoj a zasazuje se o mírová jednání, což potvrzuje i mezinárodní společenství. Zúčastněné strany by neměly úmyslně podněcovat konflikty ani přesouvat vinu na druhého,“ hlásalo oficiálně čínské ministerstvo zahraničí.

Ve skutečnosti si Moskva a Peking nebyly nikdy blíž. Jen pár dní před začátkem války na Ukrajině obě země vyhlásily strategické partnerství „bez hranic“ a oznámily prohloubení vojenské spolupráce. Zatímco Západ se snažil Rusko izolovat, Čína mu poskytla ekonomickou podporu nákupem ropy, plynu a uhlí.

Nakonec se spojilo to nejdůležitější: ruské bojové zkušenosti z Ukrajiny a obrovský čínský průmysl s drony a pokročilé výcvikové metody včetně leteckých simulátorů. Z výcviku vyšel značný počet ruských vojáků, z nichž se stali instruktoři schopní předávat získané znalosti dále ve velení.

Podle západních zpravodajců se někteří ruští vojáci vycvičení v Číně později přímo účastnili bojových operací s drony na anektovaném Krymu a v Záporoží. Šlo o desátníky, ale i podplukovníky. Agentura Reuters to ale nedokázala ověřit z nezávislých zdrojů.

Čínský prezident Si Ťin-pching má v úterý a ve středu hostit šéfa Kremlu Vladimira Putina. Necelý týden poté, co ho v Číně navštívil americký prezident Donald Trump. Peking a Moskva prezentují Putinovu návštěvu jako důkaz „partnerství za každého počasí“, a to navzdory západním výzvám, aby Čína vyvinula tlak na Rusko, aby ukončilo válku na Ukrajině.