Prezident před třemi lety odhadoval, že Číňané v tuzemsku investují za pět let 230 miliard. Jen v roce 2016 to mělo být podle něj 95 miliard.

Nakonec to v uvedeném roce bylo 12,5 miliardy, další rok ještě o polovinu méně. Dohromady do konce roku 2017 podle České národní banky Čína v Česku investovala necelých 23 miliard. Na celkové sumě přílivu investic se Peking podílí jen několika jednotkami procent.

Do statistiky ČNB zahrnuje veškeré finanční transakce včetně nákupů nemovitostí. Nejvíce investic v letech 2014 až 2017 do Česka mířilo z Německa, dohromady 242 miliard. Jedním z největších investorů byl například Siemens. Z Lucemburska přiteklo víc než 140 miliard. Více než Čína zde investovala Korea – přes 30 miliard, japonské investice ale byly menší – 9,3 miliardy. V dřívějších letech Japonci v Česku investovali výrazně víc.

V tabulce níže je přehled přílivu přímých zahraničních investic z Číny a vybraných zemí. Součet u Číny vychází o dvě miliardy vyšší než 23 miliard uváděných ČNB jako současný stav čínských investic. Je to proto, že v letech před 2014 byl příliv čínských investic záporný vlivem některých finančních transakcí.

Příliv přímých zahraničních investic do ČR
(vybrané země)
 2014
2015
2016
2017*
2014-2017
Čína
0
6,8
12,5
5,8
25,1
J. Korea
7,3
11,8
4,1
7,2
30,4
Japonsko
3,0
2,3
2,4
1,6
9,3
Německo
58,4
24,7
62,0
97,1
242,2
Lucembursko
46,1
29,7
24,8
43,3
143,9
Francie
14,1
5,4
17,3
21,6
58,4
Zdroj: ČNB, příliv přímých zahraničních investic, v mld. Kč
* předběžná data

Předběžné odhady zahraničních investic za poslední rok vyčíslí ČNB až v březnu,  podobně jako společnost CzechInvest, která část z nich zprostředkovala.

Autodíly nebo toaletní papír

Podle posledních údajů CzechInvest v roce 2017 dojednal dva projekty z Číny ve výši 0,9 miliardy korun. Nejvíce zahraničních investičních záměrů – ať už nových či expanzí – v daném roce dohodl s investory z Německa (17 ve výši 23,8 mld. Kč), Spojených států amerických (10 ve výši 2,6 mld. Kč) a Japonska (7 ve výši 4 mld. Kč). Celkem předjednal investice za 65 miliard, z toho je tedy podíl Číny 1,37 procenta.

„V roce 2016 CzechInvest pomohl dojednat investici například firmy Kunshan Lemtech Precision Technology do zahájení výroby lisovaných kovových dílů do automobilového a elektrotechnického průmyslu na Vysočině (výše investice 244,64 mil. Kč) nebo firmy Moracell do rozšíření výroby toaletního papíru a kuchyňských rolí v Jihomoravském kraji (výše investice 146,96 mil. Kč). V roce 2017 pak firma Saar Gummi Czech investovala do rozšíření výroby pryžových těsnění do aut v Královéhradeckém kraji (výše investice 864,5 mil. Kč),“ upřesnila pro Novinky mluvčí CzechInvestu Petra Sivová.

Prezident Miloš Zeman s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem na archivním snímku z roku 2016

Prezident Miloš Zeman s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem na archivním snímku z roku 2016.

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Prezident Miloš Zeman nedávno prohlásil, že Čína kvůli varování před telekomunikační firmou Huawei chystá vůči Česku ekonomickou odvetu. BIS a úřad pro kybernetickou bezpečnost podle něj poškodily ekonomické zájmy Česka. Mluvil hlavně o údajně ohrožených investicích českých firem v Číně. [celá zpráva]

Později premiér Andrej Babiš uvedl, že se s obavami na ministryni průmyslu obrátila firma Home Credit ze skupiny PPF. Naopak Škoda Auto přispěchala s ujištěním, že její investice v Číně – největším trhu značky – mají pokračovat.

Investice dojednané CzechInvestem z Číny (2005–2017)
RokPočetVýše investice (mil. Kč)Počet pracovních míst
20051212,34300
20062280,23410
20081110
20102412,78157
20111195100
20131407,31108
20141126
201531 150,32702
201643 146,17940
20172918,932228
Celkem186 725,082 981

Číňané mnohem víc než do výrobních podniků investovali například do nemovitostí. Například CEFC koupila od Penty v roce 2016 kancelářský komplex Florentinum za skoro osm miliard korun, známá je investice do fotbalového klubu Slavia Praha. Z výrobních firem to bylo alespoň převzetí strojírenské firmy Žďas nebo Pivovarů Lobkowicz.

Vysoce zadlužená CEFC by se po převzetí státní čínskou firmou CITIC ale měla podle informací zahraničních médií majetku v Evropě nyní spíše zbavovat, především v oblasti nemovitostí.