Předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík k výsledkům sklizně řekl, že s rokem 2017 není loňská sklizeň plně srovnatelná, protože předloňskou úrodu zdecimovaly jarní mrazy.

Předloňských 119 tisíc tun ovoce bylo jednou ze dvou nejnižších sklizní po roce 1990. V porovnání s pětiletým průměrem sklizní z let 2013 až 2017 byla loňská sklizeň vyšší o 17 procent.

Vývoj sklizně ovoce

Vývoj celkové sklizně ovoce od roku 2008

FOTO: Martin Havelka, Novinky

Vyšší sklizeň však podle Ludvíka řadě ovocnářů moc radosti nepřinesla. „Úroda byla významně postižena suchem na kvalitě. Velká většina plodů nedorostla do velikosti, které požadují odběratelé pro konzumní ovoce. Nejvíce se to týkalo jablek, hrušní, třešní a rybízu,” řekl Ludvík.

Ceny šly dolů

U stěžejního ovoce jablek tak až dvě třetiny úrody podle Ovocnářské unie šly na průmyslové zpracování, zatímco obvykle to je asi třetina. Část jablek se ani nesklízela.

Navíc ceny jablek na průmyslové zpracování proti minulým letům klesly téměř o dvě třetiny k nerentabilní úrovni jedné koruny za kilogram. U některých ovocnářů mohla tato situace znamenat propad tržeb o 30 až 50 procent.

Sklizeň jablek loni vzrostla o 42 procent na 144 888 tun. V porovnání s pětiletým průměrem to představovalo navýšení o 14 procent. Druhým nejpěstovanějším druhem v produkčních výsadbách jsou švestky, u nichž sklizeň meziročně vzrostla o 167 procent na rekordních 11 518 tun. Proti pětiletému průměru to znamenalo nárůst o 82 procent.

Vývoj sklizně jablek

Vývoj sklizně jablek za posledních deset let

FOTO: Martin Havelka, Novinky

U třešní sklizeň proti pětiletému průměru vzrostla o 26 procent na 2659 tun, úroda meruněk stoupla o šest procent na 1926 tun, višní o 31 procent na 6774 tun a hrušní o 12 procent na 7120 tun.

Sklizeň broskví sice meziročně vzrostla o 124 procent na 959 tun, ale v pětiletém průměru stagnovala. Většina výsadeb broskví je totiž přestárlá a pěstování broskví je v Česku na ústupu. Ještě před deseti lety byly sklizně broskví na úrovni 3000 tun.

Vůbec největší nárůst proti pětiletému průměru vykázaly maliny a ostružiny s růstem 238 procent. Sklizní 126 tun však toto ovoce nadále patří k marginálním druhům.

Sady se zmenšují

V Česku je 13 985 hektarů produkčních ovocných sadů a jejich plocha se v posledních letech snižuje. Ještě v roce 2013 bylo v ČR téměř 18 tisíc hektarů sadů. Největší část výsadeb zabírají jabloně, a to 6 874 hektarů.

Slivoně jsou na 1948 hektarech. Roční výkon ovocnářství z produkčních sadů se v průměrném roce odhaduje na více než jednu miliardu korun. Včetně sezonních pracovníků je v ovocnářství zaměstnáno zhruba pět tisíc lidí.

Výše úrody v České republice nemá na ceny ovoce vliv, protože ceny v Česku se řídí evropským trhem. Záleží tedy na tom, jaká je úroda v hlavních pěstitelských zemích EU: Polsku, Španělsku a Itálii.