Poblíž 26 korun za euro se koruna ocitla minulý týden v pátek, kdy ji oslabily mimo jiné zveřejněné informace o zpomalení říjnové inflace. Naopak její nejsilnější letošní kurz a zároveň nejsilnější za posledních pět let byl 1. února na 25,17 Kč/EUR.

Podle analytika Patria Finance Tomáše Vlka koruně nesvědčí vnější prostředí a nepotěšil ji ani slabší výkon ekonomiky. Podle prvního odhadu statistiků HDP ve třetím čtvrtletí zpomalil meziroční růst na 2,3 procenta, analytici počítali s růstem o 2,5 procenta. [celá zpráva]

„Spíše než na dění kolem Andreje Babiše reaguje kurz na globální rizika. Konkrétně reaguje na pokračující jednání o brexitu a na 'tahanice' o italský rozpočet mezi Římem a Evropskou komisí, které oslabují euro a s ním i chuť investorů zaměřit se na rizikovější měny regionu střední a východní Evropy,” komentoval obchodování s korunou analytik Roklen 24 Jan Berka.

Politika korunou tolik nehýbe

Očekává, že kurz koruny bude i nadále pod tlakem a koruna by mohla oslabit ještě více nad „psychologickou hranici” 26 korun za euro.

„Vliv vládní krize je zanedbatelný. Důvodem oslabování je zklamání z růstu české ekonomiky ve třetím čtvrtletí, který zaostal za očekáváním, zatímco ostatní ekonomiky Visegrádské skupiny naopak očekávání překonaly,” soudí také ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.

Podle hlavního ekonoma Komerční banky Jana Vejmělka koruna není obvykle na domácí politické události citlivá. „Za jejím oslabením stojí zejména narůstající nejistota ve světě a v Evropě, dnes určitě nepomohla data z Německa, které za třetí čtvrtletí vykázalo mezičtvrtletní pokles,” zmínil faktory vedle domácí statistiky.

Vůči dolaru ve středu koruna oslabila o sedm haléřů na 23,07 Kč/USD. Slabší koruna může znamenat zdražení zboží z dovozu či zahraničních dovolených.