Zprávy o bankrotu ikonických obchodů Sears provázela nostalgie a konstatování, že dinosaurus jako Sears nedokázal obstát v moderní době internetových obchodů jako Amazon.

Zpravodajství ale většinou pomíjí pozadí příběhu. Sears je vzorovou ukázkou toho, jak investiční společnosti a fondy převezmou firmu, zatíží ji dluhem a vyplácejí si vysoké zisky, aniž by jí nechaly dostatečný provozní kapitál pro udržení konkurenceschopnosti, tvrdí autor analýzy Huffington Post Robert Kuttner. Zkušený komentátor je autorem řady knih o ekonomice a politice a spoluzakladatel neziskové organizace Economic Policy Institute.

Edward Lampert (vlevo) na snímku s ředitelem Sears Alanem Lacym.

Edward Lampert (vlevo) na snímku s ředitelem Sears Alanem Lacym.

FOTO: Gregory Bull, ČTK/AP

V případě Sears označuje za hlavního viníka šéfa hedgeového fondu Edwarda Lamparta, který dříve řídil akvizice banky Goldman Sachs. V roce 2005 Lampart spojil Sears s Kmartem, obě firmy zadlužil a část peněz z úvěru využil na nákup akcií firmy. Tím se mu povedlo zvýšit cenu akcií, na čemž vydělali akcionáři – tedy i on a jeho fond, uvedl list.

Finanční inženýrství ničí potenciálně životaschopné části ekonomikyRobert Kuttner, Huffington Post

V následujících deseti letech prodávali část obchodů Sears, někdy jen cenné nemovitosti, ve kterých pak obchody zůstávaly v nájmu. O práci v Sears/Kmart přišlo asi 175 tisíc lidí, tržby klesly na polovinu. Lampertovi se ale podle komentátora vedlo velmi dobře.

Lampertův fond se stal i důležitým věřitelem Sears a vydělával na úrocích z půjčených peněz. Tato strategie vedla k tomu, že Lampart a jeho fond bohatly, zatímco Sears směřoval k zániku.

Obchody Sears mají v USA téměř stoletou tradici. Na snímku z roku 1959 obchodní dům v Houstonu.

Na snímku z roku 1959 obchodní dům v Houstonu.

FOTO: ČTK/AP

V podobném duchu psal o Lampartově roli již loni článek v New York Times nazvaný „neuvěřitelné smrskávání Sears“. Podtitulek uvádí „jak finanční mág převzal obří americký řetězec a dohlížel na jeho epický úpadek”.

Podle Kuttnera nejde jen o Sears, ale širší ekonomický fenomén. Loni v USA zbankrotovalo asi 20 obchodních řetězců, ve většině případů právě vinou fondů, které expresivně označil za „kapitalistické supy”. Jejich byznys je ukázkou toho, jak finanční inženýrství ničí potenciálně životaschopné části ekonomiky.

Majitel firmy ve svobodné tržní ekonomice má právo rozhodnout, zda upřednostní krátkodobý zisk nebo dlouhodobé fungování firmy. Podle komentátora jsou ale výše zmíněné praktiky na hraně.

„Taktika zadlužit firmu a vyplácet si vysoké odměny a dividendy i manipulace kurzem akcií na účet firmy by měly být ilegální, protože jde o zjevný střet zájmů, podobně jako být současně věřitel a akcionář,“ uzavřel Kuttner.