„Od počátku jsem proti návrhu ČNB na zpřísnění poskytování hypoték, v kontextu, kdy v ČR máme jedno z nejnižších hypotečních úvěrů v selhání z Evropy, nejziskovější a nejstabilnější bankovní sektor,” řekl Novinkám poslanec ANO a expert na bankovnictví Patrik Nacher.

„V kombinaci, kdy rostou ceny nemovitostí, rostou úrokové sazby a zpřísňují se pravidla poskytování hypoték – rušení 100% a 90% hypoték – mi návrh přijde poněkud přepjatý. Výsledek muže být paradoxní – střední vrstva nedosáhne na hypotéku v zemi, která se pyšní nejnižší nezaměstnaností a vysokým ekonomickým růstem,” komentoval.

Nijak se z toho neradujiMiroslav Kalousek, TOP09

ČNB ve středu představila nová pravidla poskytování hypoték, která budou platit od října. Vyžadují, aby celkový dluh klienta banky nepřesahoval devítinásobek ročního čistého příjmu a současně aby měsíční splátka dluhů byla nejvýše 45 procent měsíčního čistého příjmu. Ačkoli právně mají pravidla ČNB jen formu doporučení, banky se jimi většinou řídí.

Banky jsou zdravé, ale málo se staví

Podle ekonomického experta ODS Jana Skopečka další regulace hypoték ze strany ČNB odstřihne od úvěrů zejména ty, kteří si chtějí nemovitost koupit kvůli bydlení.

„Ve výhodě budou ti bohatší, kteří kupují nemovitost čistě jako investici. Pro minimum hypoték, které mohou být jako výjimka poskytnuty nad rámec přísných pravidel, si sáhnou jen klienti velkých developerů, kteří mají ve vztahu s bankami úplně jinou vyjednávací pozici než individuální klienti. Regulace tedy povede i ke křivení trhu v tomto směru,” dodal.

Poslanec ODS Jan Skopeček

Poslanec ODS Jan Skopeček

FOTO: Milan Malíček, Právo

„V případě nynějšího zpřísnění regulace hypoték ze strany ČNB si myslím, že pro tento krok opravdu vážný důvod nebyl vzhledem ke kvalitě úvěrového portfolia a zdraví našich bank. Rostoucí ceny bydlení jsou dnes taženy zejména nedostatečnou nabídkou. Dokud se nezačne více stavět, nic moc se nezmění,” myslí si Skopeček.

Ztíží to dostupnost bydlení, obává se Kalousek

„Respektuji nezávislou pozici ČNB, proto se velmi nerad pouštím do kritických polemik s centrální bankou. Byť chápu řadu důvodů, které k tomu bankovní rada měla, tak si myslím, že to samozřejmě ztíží už dnes složitou dostupnost bydlení, takže se z toho nijak neraduji. Je to jako se soudem, jehož rozsudek musíte respektovat, i když se vám nelíbí,” řekl Novinkám exministr financí a předseda poslanců TOP09 Miroslav Kalousek.

Miroslav Kalousek (TOP 09) před povolební debatou v České televizi.

Miroslav Kalousek (TOP 09)

FOTO: Petr Horník, Právo

Řešením jsou nájmy, míní Dolejš

Jiří Dolejš z KSČM má jiný názor, krok centrálních bankéřů naopak podpořil.

„Rozhodnutí ČNB kritizují zejména hypoteční banky a realitní kanceláře. Argumentují, že regulace prý omezí dostupnost hypoték. Doporučení ČNB ale směřuje k zastropování splátek k čistému příjmu dlužníků. Chrání tedy klienty, kteří mohou chybně odhadnout rizika. Uvědomme si, že ceny nemovitostí rostou rychleji než příjmy lidí a že lze očekávat v dohledné době zvýšení úroků, aniž by byla naděje na výraznější pokles ceny hypotékou financovaného vlastnického bydlení, které nabízejí soukromí developeři,“ řekl Novinkám Dolejš.

Nemyslí si, že doporučení ČNB samo o sobě vyvolá výrazné problémy. „Problém je v nadměrné a někdy nedomyšlené poptávce po vlastnickém bydlení jako možném úniku z pasti vysokých nájmů. V jiných zemích je nájemné bydlení dostupné, a tudíž se lidé nepouštějí do rizika, že na ně dopadne dluh z hypoték. Řešení vidím zejména na straně nabídky – tedy masivnější výstavba levnějšího bydlení, startovací byty,“ dodal Dolejš.

Podobný názor zní i z SPD, která také volá po podpoře sociálního bydlení. Argumentuje také, že doporučení ČNB by mohlo mít vliv na zlevnění nemovitostí, které jsou dnes v mnoha regionech předražené právě vlivem boomu hypoték.

Zeman zpřísnění schvaluje

Kalouskova narážka na nezávislost ČNB připomíná, že kritické názory politiků s centrálními bankéři nepohnou. Nezávislost centrální banky stojí mimo jiné na tom, že sedmičlennou bankovní radu ČNB jmenuje a odvolává prezident republiky bez asistence vlády.

Zákon také přesně vymezuje důvody pro případné odvolání členů rady, jako neplnění zákonem stanovených podmínek pro výkon funkce či vážné pochybení. Bankovní rada ČNB při plnění svých zákonem stanovených cílů a výkonu svých dalších činností nesmí přijímat ani vyžadovat pokyny od prezidenta, parlamentu, vlády či jakýchkoli jiných subjektů.

Prezident Zeman, který v minulosti kritizoval například oslabování koruny ČNB, ale nyní stojí na její straně. Na dotaz, zda je zpřísnění poskytování hypoték vhodné, odpověděl prostřednictvím svého mluvčího Jiřího Ovčáčka lakonicky: „Ano.”

Kovanda: Víme, k čemu vedlo centrální plánování

Kriticky se vůči zásahu ČNB vyjadřuje také většina ekonomů, podle nich na vlastní byt těžko dosáhnou „singles” a mladé rodiny. „ČNB chce bankám stále striktněji přikazovat, komu a kolik mohou rozpůjčovat na hypotékách. Příkazová ekonomika je jen jiným výrazem pro centrální plánování. K čemu u nás vedlo, to dobře víme,” uvedl například hlavní ekonom Cyrrus Lukáš Kovanda.

Přední americký ekonom Michael Bordo ve své nedávné studii upozorňuje na nebezpečí plynoucí ze současné posedlosti centrálních bankéřů finanční stabilitou. Prý se jim sice podaří zabránit několika menším krizím, ale ve výsledku způsobí vznik ještě větší krize, než byla ta z let 2007 a 2008, dodal.

Tohle všechno je už vlastně jen hašení požáruekonomka Markéta Šichtařová

O správnosti zpřísnění přístupu k hypotékám je z oslovených analytiků přesvědčená jen ekonomka Nextfinance Markéta Šichtařová. Načasování tohoto kroku nicméně označila za „tristní“. Centrální banka k opatření podle ní měla přikročit dříve, podobně jako ke zvyšování úrokových sazeb.

„Tohle všechno je už vlastně jen hašení požáru. Ten požár nikdy neměl vzplanout. Pořád se točíme kolem toho samého: Kolem faktu, že česká ekonomika se přehřála. A přehřála se hlavně, i když nejen, kvůli intervencím ČNB,“ tvrdí Šichtařová.

ČNB ukazuje na příklad Irska

ČNB s guvernérem Jiřím Rusnokem v čele se ale snaží vysvětlovat, proč se její kritici mýlí.

„Podíl úvěrů se selháním bývá v dobách nejsilnějšího vzestupu ekonomiky velmi nízký a nelze jej považovat za měřítko rizik pro finanční stabilitu v budoucnosti. Naopak, bankovní sektor se stává nejvíce zranitelným právě v okamžiku, kdy vypadá nejrobustněji. Jako vzorový příklad lze uvést situaci v Irsku, kde ještě v roce 2007 byl podíl hypotečních úvěrů se selháním prakticky nulový (cca 0,2 %). Za několik měsíců se dostal nad 20 %, bankovní sektor jako celek se ocitl v bankrotu a musela ho s masivním použitím prostředků daňových poplatníků vedoucímu k prudkému zvýšení veřejného dluhu zachránit vláda,” uvedla ČNB na dotaz Novinek.

„Nyní se sice nacházíme v mimořádně dobrém období, kdy máme třeba historicky nejnižší nezaměstnanost, ale cyklus se dříve či později otočí,” argumentuje banka. Upozorňuje přitom, že úvěry na nemovitosti tvoří téměř 60 procent všech úvěrů v ekonomice.